Zack se na mě podíval vážným pohledem.
"Cože?" vydralo se mu z úst.
"Co?" vykulila jsem na něho oči. Čekala jsem jinou odpověď.
"Počkat! Ty tady celou tu dobu říkáš, jak to, co jsme udělali, není správný a je to narychlo a teď mi řekneš miluju tě?!" štěkal na mě. Totálně mě rozhodil. Zrudla jsem jako rajče. Sakra... Tak to byla blbá výmluva na sex... Ne, ne to nebyla výmluva, to byla pravda, ale já ho vážně miluju. Pak mi to v tý hlavě cinklo.
"Víš, co je láska na první pohled?" Nečekala jsem, že odpoví.
"Teď jsem ji poznal" zablýsklo mu v očích. Ale já byla trochu mimo, takže to se mnou ani nezamávalo.
"No vidíš... A to s tím tamtím... No nemusí to být snad hned ne?! Ne, že bych to nechtěla... Ježiši proč o tom mluvím... Sakra, sakra!" začala jsem se plácat do hlavy. Zack mi vzal ruce, asi abych si neublížila...
"Hej klid, to je v poho... Mám to taky tak nějak stejný... Až na to, že já si nemyslím, že je to špatný..." zašklebil se.
"Bože... Nemusíme přece dělat všechno hned... To chceš hned shrábnout všechnu odměnu?!"
"No jasně! To se mi zamlouvá... Jackpoooot!" zajásal.
"No to teda ne! Pak mě akorát odkopneš jako použitou hračku..." protestovala jsem.
"To je fakt" dělal, že přemýšlí. Vražedně jsem se na něho podívala. No to nemyslí vážně...
"Dělám si srandu..." řekl hned, jako by mi četl myšlenky. "Nikdy bych tě neodkopl... Víš, já... No, už jsem ti to chtěl říct dřív, ale přišlo mi to moc brzo a blbý. I teď mi to přijde blbý, když jsem ti řekl to, co jsem řekl" mlel úplný nesmysly. Já si jenom říkala co? Proč? Co to mele???
"Tak vyžvejkneš se už? Vůbec nemám páru o čem mluvíš."
"No... Ale nenaštvi se... Víš, no... Že tě taky miluju" kouknul na mě rychlým pohledem, a pak se radši díval jinam. Asi se chtěl jenom ujistit, že jsem ho slyšela. Ale já ho slyšela moc dobře. On mě milujeeee!
"A to mi říkáš až teď?! Po tom, co jsi mě seřval jako malýho parchanta?!" zamračila jsem se.
"Fakt promiň... Ale je to divný... A... No slyšela jsi vůbec, co jsem ti právě řekl?" začal rudnout, jako bych ho maximálně ztrapnila.
"No jasně že jsem to slyšela. Taky jsem šťastná, ale nemusel si p-..." nedořekla jsem, protože se nade mě sklonil a nádherně, jemně a hluboce mě políbil. Nemohla jsem si přát lepší život, než tady a s ním. Pak jsme jen tak leželi vedle sebe, koukali se na sebe a drželi se za ruce. Přemýšlela jsem nad tím, co bychom dělaly s Liz asi teď, kdybychom se sem nikdy nedostaly. Na to jsem nechtěla ani pomyslet. Teď mě tak napadlo, co asi Liz dělá. A najednou mi proběhlo hlavou, že mám dneska směnu a vůbec nevím kolik je hodin. Posadila jsem se tak rychle, až se mi zamotala hlava.
"Zacku, už musíme zpátky. Já mám dneska směnu a nerada bych přišla pozdě... Nevím kolik je hodin a musím se dát do pucu" podívala jsem se na moje napůl mokré a napůl špinavé tělo od země a pak na oblečení visící na větvi, ze kterého ještě odkapávala voda.
"Dobře, hned nastartuju motorku, jen co se oblíknu" řekl a hned si šel pro věci. Já jsem se taky přemohla a oblíkla do mokrýho a děsně studenýho oblečení. Za chvilku jsme si to už razili směrem domů. Domů... Skvělej pocit, že už tady mám domov. Napadlo mě, že bych mohla Zackovi udělat radost a přestěhovat se k němu. Ale musím si to nejdřív promyslet a taky si o tom promluvit s Liz. Cestou zpátky jsem docela uschla, ale i tak, když jsme se vrátili, Tifa na nás vykulila oči, jakmile nás uviděla.
"Kde jste byli? Vypadáte jako po boji v dešti a bahně" konstatovala náš zjev. Oba jsme se na sebe podívali a vyprskli smíchy. Ačkoliv to tak vůbec předtím nevypadalo, měli jsme všude po těle uschlý bahno.
"Ale... Trochu jsme se koupali v jezeře, a pak jsme se váleli v trávě" řekl Zack.
"Jdu si dát sprchu a pak se pohrnu do práce" sdělila jsem Tifě a šla nahoru.
"Můžu se u vás taky osprchovat? Nějak se mi ještě nechce domů a nechci tady bejt jako prase" slyšela jsem Zacka, jak se ptá Tify. Samosebou mu to povolila a hned běžel za mnou.
"Ne ne, máš smůlu... Každej sám a ve svý sprše" řekla jsem mu a zapadla do pokoje pro věci. Když jsem pak vyšla, z jedný koupelny už byl slyšet proud vody. Úplně jsem se těšila na tu svoji.
Dostatečně umytá, voňavá a příjemně naladěná jsem vylezla a šla do práce. Docela jsem se na ni těšila...
- Liz:
Hned po tom, co mi Kate přebrala Clouda aby ji odvezl, rozbalila jsem svůj kufr a začala vybalovat. Všechno jsem to stihla akorát než přijel díky tomu, že mi s tím pomohla Tifa.
"Je to jako kdybychom tady bydlely" řekla jsem při vybalení posledního kusu.
"Vždyť už tady bydlíte. Mně to nevadí a Cloudovi určitě ne. Začínám si zvykat" usmála se na mě.
"To je fajn. Nechtěla bych se někam stěhovat. A není to kvůli Cloudovi, ale celkově - ty, tenhle dům, pozitivní věci" rozhlídla jsem se kolem a pak jsem se na ní taky usmála. Tifa se najednou narovnala a zaposlouchala se do ticha.
"Cloud už je tady" sdělila mi, napůl smutně. Ale nevím, jestli kvůli tomu, že zase bude se mnou nebo že si už nepopovídáme.
"Stihly jsme to akorát. Děkuju za pomoc Tifo" řekla jsem.
"Není zač" odpověděla a odešla. Neuběhla ani chvilinka a Cloud už stál ve dveřích. Usmál se na mě, hned přiskočil a políbil mě.
"Co se děje?" zeptala jsem se, když se odtáhl.
"To nic, jenom jak Kate měla strach o Zacka, tak jsem pořád musel myslet na tebe, kdyby se ti stalo to, co jí. Asi bych to bez tebe nezvládl..." přiznal se.
"To je milý... Já bych na tom byla asi stejně. Nechtěla bych se už vrátit. Ani rodina mi moc nechybí, ale to je asi tím, že vím, že oni neví, že nejsem v našem světě..."
"Ale jednou se stejně budeš muset vrátit" řekl smutně. Na to jsem ani nepomyslela.
"Ale kdy? Já se nechci vrátit, nechci na to ani myslet..." namítla jsem. Sedla jsem si na postel a přemýšlela o tom. Doufám, že mi to v tý hlavě nebude vrtat pořád. Cloud si sedl vedle mě.
"Já taky ne. Ale jednou se to stát musí" podíval se na mě tím jeho známým vážným výrazem. Když to tak vezmu, skoro nikdy jsem ho neviděla usmívat se. A teď... Teď jsem tady, s ním, s tím pravým Cloudem Strifem a můžu si kdykoliv užívat jeho neodolatelný a jedinečný úsměv.
"Nad čím přemýšlíš?" zeptal se mě po chvilce, když jsem na něj bez náznaku emocí koukala.
"Přemýšlím nad tím, proč mi to říkáš... Teď se to doufám nestane a já na to nechci myslet. Myslím na to, jak si můžu a chci užívat tvůj krásnej úsměv" řekla jsem a přejela mu prstem po rtech. Okamžitě se usmál.
"Tak krásný..." vydechla jsem. Je těžké uvěřit, že se tohle děje reálně. Cloud... On je tak krásný... Nemůžu tomu vážně ani uvěřit.
"Ale ty by ses taky mohla usmát. Za tvůj roztomilý dětský úsměv bych dal cokoliv" pohladil mě po smutné tváři.
"Dětský úsměv... Tohle by mi nikdo u nás neřekl..."
"Proč?"
"Normálně nemám takový obličej... Ale to už stejně jedno. Mně se má nová podoba líbí" řekla jsem a zasmála se.
"Takhle se mi líbíš" řekl Cloud a políbil mě.
"To je zvláštní... Zack se chová jako pubertální pako a ty mi teď přijdeš jako vyspělej muž" řekla jsem.
"A to je dobře nebo špatně?" zeptal se a přitom se zamračil. Přinutila jsem ho zpátky k úsměvu.
"Dobře! I když se ke mně tak trochu chováš jako k 5ti letý... Ale zase lepší, než každou chvíli dávat pozor, abychom si to náhodou nerozdali" vysvětlila jsem.
"Promiň, budu se k tobě chovat jako k 17ti letý... A to "abychom si to náhodou nerozdali" jsi myslela jak?!"
"No Kate říká, že Zack naznačuje, že by s ní chtěl mít asi sex... Bůh ví, co teď asi dělají..."řekla jsem.
"Jo takhle... Já myslel, že to myslíš jinak..." Měla jsem dojem, že se trochu začervenal. Mně došlo, že si asi myslel, že na sebe musim dávat pozor, abych to po něm nechtěla.
"Ježiši to ne..." vykulila jsem oči.
"To je fajn. Já bych to po tobě ani nechtěl. Ani jsem na to zatím nepomyslel, né že bys mě nepřitahovala, to jo... Ale nechci se do toho hned hrnout" řekl narovinu.
"Já taky ne, je mi 17... Nó i když už je to věk na to... Né, takhle mi to vyhovuje" přiznala jsem a políbila ho. "Ale mazlení by mi nevadilo" řekla jsem. Chtěla jsem ho stáhnout na postel, ale měl na zádech Buster Sword. Chtěla jsem mu ho sundat, ale ani jsem s ním nehla.
"Je to na tebe moc těžký" řekl a odepl si celou tu věc na zádech, ve který zbraň nosil.
"To je lepší" řekla jsem a stáhla ho k sobě na postel. Byla docelá úzká, takže jsme se k sobě museli hodně tulit. Pořád jsem se nepřevlíkla, takže jsem na sobě měla mini. Vzala jsem Cloudovi ruku a pohladila s ní moje drobný stehno. Pak mě začal hladit sám a nakonec mě vyzvedl a položil si mě z půlky na sebe. Ležela jsem na něm jako na lehátku a jen tak se mu dívala do očí.
"Tak krásný..." řekla jsem znova. Pořád jsem si na tu neodolatelnou krásu nemohla zvyknout.
"Ty jsi krásná" zašeptal mi do ucha. Zvedla jsem se a sedla si na něho obkročmo. Taky se posadil. Chvilku jsme na sebe jen tak koukali a pak jsme se začali pořádně mazlit a vášnivě líbat. Rozepla jsem Cloudovi zip na jeho svršku, abych si mohla užít jeho vypracované tělo. Měl krásný, ale drobný hrudník. Jak někdo tak drobný múže být tak silný?!




Proč to končí v tom nejlepšííííím???? :D