"Nad čím přemýšlíš, že se tak mračíš?" vytrhl mě Cloud z proudu myšlenek. Ani jsem si neuvědomila, že se mračím.
"Říkala jsem si, že máš hrozně drobný hrudník..." udělala jsem rukama gesto přeměřování.
"A? Ty jsi drobná celá... Všimla sis toho vůbec?!" kouknul na moje nohy. V normálním životě bych byla anorektička. Usmála jsem se.
"Všimla. I podle mě jsem moc hubená... Normálně moc nejsem. Ale to o tobě jsem myslela, že jsi hrozně hubený a moc silný... To nejde dohromady" konstatovala jsem. Žeby doping?
"Ale jde... Copak nevidíš jak jsem namakanej?" ukázal svoje svaly a začal se smát.
"Hele ty namachrovanej, tak fajn. Shrnu to tak, že jsem ráda že ty jsi ty... Nechtěla bych chodit se Zackem, zlomil by mě vejpůl..." Což mi připomíná zejtřejší nástup do práce...
"Ty chceš v tuhle chvíli mluvit o Zackovi?" zeptal se mě a povytáhl přitom obočí.
"Jasně že ne... Jenom konstatuju... Měl bys být rád, že jsem si vybrala tebe. Je tady ještě spousta jiných, ale tohle... Tohle byla láska na první pohled. Nejdřív sice platonická ale teď..." vzpomněla jsem si na to, když jsem ho poprvé spatřila, nemohla jsem odolat... Asi jako teď. Ale je pravda, že jsem uvažovala ještě o jiných... O Zackovi taky, ale do toho se pak zamilovala Kate a já jsem ráda, že to dopadlo tak, jak to dopadlo. Ničeho nelituju.
"Takže mi dáváš jasně najevo, že mě máš ráda?" podíval se mi Cloud do očí. Ne Cloude, já tě mám víc než ráda, ale říct mu, že ho miluju? Není to brzo?
"Nejen to..." odpověděla jsem a sklopila oči, aby si v nich nemohl přečíst pravdu.
"Taky tě m... Mám rád" řekl. Tu první polovinu spíš vyhrkl, pak se zasekl a dořekl to mám rád. Že by myslel něco jinýho, co taky začínalo na M?! Upřela jsem svůj zrak zpátky na něho a hledala nějaké stopy, důkazy nebo něco, co by mi řeklo, že tohle říct nechtěl. Ale Cloud těkal očima po celým pokoji a když zavadil pohledem o můj, usmál se jako blbeček.
"Bože můj! To byl ten nejhorší úsměv, co jsem na tobě viděla" řekla jsem.
"Hm" řekl Cloud a šlo vidět, že se červená ještě víc než předtím. Pořád jsme seděli ve stejný poloze. Vypadalo to divně. Slezla jsem z něho, a lehla si vedle.
"Nechtěl jsi říct něco jinýho?" zeptala jsem se po chvilce.
"Cože?" vyhrkl.
"No jestli jsi nechtěl říct něco jinýho, jak ses zasekl... Nemusíš říkat co... Vlastně nemusíš říkat nic... Já, no... Jenom se ptám" řekla jsem.
"Hm" prohodil.
"Hm jo, hm ne... A nebo hm nic neřeknu?!" Připadala jsem si jako hlavní vyšetřovatel.
"To první..." řekl, aniž by dal najevo, že mu lezu krkem. "Proč se ptáš?" zeptal se.
"Jen tak... Jen jsem chtěla vědět, jestli něco znamenal ten zásek..." odpověděla jsem.
"Hm" řekl zase. Chvilku bylo ticho a pak jsem vyprskla smíchy. Cloud se na mě podíval.
"To je hrozný... Bavíme se tady jako o 3. světový" smála jsem se. Byli jsme tak vážný, hrůza.
"Já se chci smát" řekla jsem.
"Vždyť se směješ" podíval se na mě jako na cvoka.
"To jo. Ale já se chci smát pořád, tohle je divný" Cloud se na mě chvíli díval a pak se usmál.
"Tohle je ten krásnej úsměv... Moc ti sluší" řekla jsem. Pohladil mě po tváři. Vzala jsem mu ruku a propletla naše prsty.
"A co teprve tobě... Nádhera..." řekl.
"Chceš něco říct?"
"Hm?"
"Taky bych řekla to samý, co jsi chtěl ty..." zmínila jsem se.
"Fakt? A proč si to neřekla?" vykulil svoje krásné oči údivem.
"Nevím... Asi mi to přijde moc brzo... A proč si to neřekl ty?"
"Zaprvé ze stejného důvodu jako ty a zadruhé jsem to chtěl říct, ale tys to neřekla, takže jsem se nechtěl ztrapňovat" zdůvodnil mi to.
"To je dobrý... Já myslela na to samý" zasmála jsem se a pak přemýšlela, jestli to řekneme nebo ne. Cloud přemýšlel asi o tom samém.
"Víš..." řekli jsme oba nastejno.
"Tak začni první..." řekla jsem.
"Holky mají přednost..." řekl starý známý heslo.
"V mém případě to neplatí, takže začni ty" ukázala jsem na něho a nechala mu volný prostor.
"Dobře... Říkal jsem si, že to nemusíme říkat. Stačí, že to víme... Co si o tom myslíš ty?" podíval se na mě a čekal.
"Nejsi telepat? Já chtěla říct to samý..." Připadala jsem si jako trouba.
"Fakt? Tak to je povedený" usmál se a políbil mě. Zakručelo mi v břiše.
"Ježiši... V nevhodnou chvíli..." zakroutila jsem očima.
"Ani se ti nedivím. Začínám mít taky hlad a navíc už je dost hodin. Nepůjdeme se najíst?" zeptal se mě.
"Jo" řekla jsem a vyskočila z postele. Cloud se taky zvedl a hned jsme byli dole, hladoví jako vlci.
"Vy jste ještě tady?" koukla na nás Tifa.
"A kde bychom měli být?" nechápala jsem.
"Já jenom, že nahoře bylo dost ticho. Tak jsem myslela, že někde jste" řekla.
"Ne... My jsme si jenom povídali" řekla jsem a posadila se ke stolu.
"Jo povídali... Táák fajn" mrkla na mě a šla připravit talíře. My jsme se oba začervenali.
"Ale vážně jsme si povídali... Nehledej v tom něco víc" řekl Cloud a pak začal nápadně zkoumat ubrousek, co byl na stole.
"Jasně" řekla Tifa a podala nám oběd. Oba jsme se na to vrhli, jako kdybychom týden nejedli. Tifa z nás celou dobu nespustila oči, tak jsme se jeden na druhýho radši nekoukali. Nevím, co přesně si o nás myslí, ale byla bych radši, kdybychom před ní nic neudělali. Po obědě jsem šla pomoct Tifě s nádobím a Cloud se šel provětrat. Mezitím, co jsem myla nádobí, jsem přemýšlela, co bych si s ní mohla asi tak povídat. Ale ona mě z přemýšlení vytrhla.
"Víš, nemusíte s Cloudem předstírat, že mezi vámi nic není, mně to je jasný" řekla.
"Když ono to je blbý, obzvlášť po tom výstupu... A hlavně jsme vážně nic nepřístojnýho nedělali" přiznala jsem.
"Mně už je to jedno. Je to sice teprve druhý den, ale už jsem si zvykla. A navíc, Cloud se k tobě vážně hodí a jsem ráda, že je šťastný. Jde to na něm hodně vidět" prozradila mi Tifa.
"Vážně? Občas mi přijde, že moc šťastný není" řekla jsem a vzpomněla si na jeho vážný obličej.
"To se ti jenom zdá... Věř mi, od té doby, co tě poznal, se chová.... Zamilovaně" usmála se na mě. Domyla jsem nádobí a šla jsem nahoru. V pokoji na zemi ležel Cloudův Buster Sword. Myslela jsem, že se šel provětrat?! A že by šel bez své zbraně?! Pokrčila jsem rameny a šla ven. Tak nějak jsem doufala, že tam bude. Stál tam a leštil svou věčně naleštěnou motorku.
"Myslím, že víc naleštit už to nejde" shrnula jsem jeho práci. Bez své zbraně vypadal tak nádherně, a když se otočil a usmál se na mě tím jeho neodolatelným úsměvem... Rozeběhla jsem se k němu a skočila mu rovnou do náruče.
"Miluju tě... I když je to nemožně brzo" řekla jsem a políbila ho. Cloud hned všeho nechal a nesl si mě k sobě do pokoje. U něho jsem ještě nikdy nebyla. Vypadalo to tady úplně úžasně. A hlavně jinak, než jsem si představovala. Položil mě na jeho maxi letiště, lehl si vedle mě a začal mě líbat. Sedla jsem si, pevně ho objala a líbala ho, jak nejvíc jsem mohla. Najednou jsem ucítila, jak mi Cloud vzadu na krku rozvazuje šňůrku od tílka.
"Tohle bych do tebe neřekla" řekla jsem mu, když jsem se od něho odtáhla.
"Myslel jsem, že mi vynadáš, co to dělám" usmál se a vysvlíkl mě z tílka. Podívala jsem se na svoje dvojky a vzdychla.
"Já si myslím, že kdybys měla větší, už bys nebyla tak roztomilá" snažil se mě povzbudit. Musela jsem se usmát. Cloud nepospíchal, ale než bych napočítala do dvaceti, byli jsme oba ve spodním prádle. Nemohla jsem se na Clouda vynadívat. Byl tak neodolatelně sexy. Položil si mě na postel obkročil mě a začal mě líbat po celém těle. Když dojel až k uchu, tak mi do něho zašeptal.
"Chtěla bys to?" Celou tu dobu jsem myslela na to, že to přijde, ale jakmile to vyslovil, zpanikařila jsem. Naštěstí jenom v mé hlavě. Bylo by asi pěkně trapný, kdybych v téhle fázi zdrhla. Pak jsem se na něho podívala a v tu chvíli ze mě strach opadl. Věřila jsem mu. Asi jsem dlouho neodpovídala, protože na mě koukal zoufalým výrazem.
"Ano" řekla jsem nejistě a bylo vidět, že se mu ulevilo. Pak jsem si sundala podprsenku a začala si stahovat kalhotky. Cloud neotálel a shodil svoje přebytky. Ještě před chvílí jsem měla obavy, že mi bude trapně, ale teď, když jsme tu na sobě leželi nazí... Cloud se natáhl pro ochranu, a pak už jsme si jen užívali tu chvilku plnou rozkoše. Bylo to naprosto nepopsatelný...
Zrovna když jsme byli v tom nejlepším, uslyšeli jsme na chodbě Kate a Zacka. Asi se už vrátili z výletu.
"Sakra" vydal ze sebe Cloud.
"Co se děje?! Jsme potichu, nemusí o nás vědět" řekla jsem.
"Ale já jsem nezamkl" podíval se na dveře. Vzdychla jsem.
"No... Tahle chvilka jednou skončit musí" zakroutila jsem očima.
"Ale nemusí" usmál se, pomalu se ode mě odtáhl a skočil zamknout. Já jsem ležela na posteli obnažená jako nevím co a vyprchávalo ze mě vzrušení. Ach jo...
"Cloude já myslím, že už nás stejně vyrušili" řekla jsem a zvedala se z postele.
"Ne, ne, ne, nechoď ještě... Prosím" udělal na mě smutný oči a hned mě objímal tak pevně, abych se mu nemohla vykroutit.
"Cloude?... Stojíme tu uprostřed pokoje nazí... To není moc romantický" rozhlídla jsem se kolem. Cloud mě okamžitě vzal do náruče a položil mě na postel.
"Já už vážně myslím, že to stačilo" řekla jsem.
"Dobře" řekl. "Tak si aspoň dáme sprchu... Spolu?" zeptal se mě.
"Já myslím, že tam teď jsou Kate se Zackem" slyšela jsem téct vodu.
"Já mám svou vlastní" řekl a už mě táhl ke dveřím na opačné straně pokoje.
"Tak fajn" řekla jsem a pak jsme si zase užívali... Akorát pod horkou sprchou...




ááááááách, ty jo...mazec :) žeru to :D