"Liz počkej na mě! Kde teda jsme??" běžela za mnou Kate. Věděla jsem přesně, kam mám běžet, tak jsem na ni nečekala. Chtěla jsem vědět, jestli jsme opravdu tam, kde jsme. Chodbou doprava a první dveře napravo. Otevřela jsem je a spatřila bar. Kate doběhla hned za mnou.
"Nebyly jsme tady už? To místo je mi povědomý..." rozhlížela se Kate.
Tifa asi zrovna nepracovala, protože bar byl prázdný. Přála bych si, abych ji mohla spatřit. I když víc bych asi chtěla spatřit Clouda.
"Hej Liz... Proč si mi neřekla, že vypadám jinak?!" huhlala Kate něco za rohem. Co to mele? Otočila jsem se zpět do chodby a šla za ní. Stála před zrcadlem a dívala se na sebe... a mně to došlo. Celou tu dobu jsem se na to vůbec nezaměřila, ale Kate vypadala úplně jinak. A já...
"Hele Liz ty taky vypadáš jinak... Jak to, že jsme si toho nevšimly hned?!" obdivovala mě. Podívala jsem se na svoje ruce a byly... kreslený. Haha...já sem kreslená postavička... Tak jestli tohle přežiju...
Šla jsem se na sebe podívat do zrcadla. Oblečení bylo pořád moje... ale kreslený. Vlasy jsem měla skoro stejný... jenom o trochu delší... no o trochu... místo pod ramena byly pod zadek. Ale barvu jsem měla skoro stejnou, jenom vylepšenou... No prostě se celkově zdály jiné. Kateiny vlasy byly asi tak stejně dlouhé jako moje, ale místo čistě černých měla fialovo-černé. Obličej jako z mramoru, obrovské zelené oči... Bože já se na sebe nemůžu vynadívat. A Kate... Byla boží... A vypadala o hodně starší.
"Kate vypadáš jako nějaká bohyně" zhodnotila jsem ji.
"Jo a ty vypadáš jako elfka se zakrslýma ušima" dělala si srandu z mýho looku. Ale měla pravdu.
"Ajo" začala jsem se smát. "Ale vypadáme skvěle. Nádherně. Boží." Neměla jsem slov.
Když jsme se konečně vynadívaly, šly jsme prozkoumat dům. Nahoře má Cloud pokoj, přemýšlela jsem v duchu.
"Liz a kde že to vlastně jsme?" zeptala se mě znova Kate.
"Tys to ještě pořád nepoznala?" šokovala mě. "Jsme přece ve Final Fantasy... Nepoznáváš bar a dům a všechno kde pracuje Tifa? A Cloud... Ach..." vydechla jsem.
"Cože?! Ajo bože... Ty-vo... Já se zcvoknu" začala vyvádět.
"Psssst!! Buď ticho, nikdo o nás neví... Nechceš přece, aby nás načapali a mysleli si třeba, že jsme vetřelci..." A v tu chvíli mi to došlo... Jak se odsud dostanem? Co tady budem dělat? Panika... Panika... Cože?
"Cos říkala?" vytrhla mě Kate ze snění.
"No, že, co když nás najdou? A co když jim nebudeme rozumět? Nemluvěj náhodou japonsky??" děsila se. Vyprskla jsem smíchy.
"No tak to by bylo hodně blbý... Kon'nichiwa..." nemohla jsem se přestat smát. A pak jsem uslyšela kroky...
PS: Podoby Kate a Liz v FF jsou myšleny ty podoby mě a mojí kamarádky:) (najdete je v obrázcích)




Další, další honem honem!!! :D Dokonalost!