close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

25. kapitola

14. března 2011 v 22:00 | Sobik |  Final Fantasy - Šílený příběh
  • Liz:
Jakmile Kate se Zackem odjeli, rozhodla jsem se, že to Cloudovi řeknu. Sice jsem vůbec netušila, jak bude reagovat, ale říct mu to prostě musím. Nechci, aby se to dověděl jinak. Třeba tím, že by mě se Sephem někde přistihnul. Ano, sice jsem na jednu stranu Sephirotha nenáviděla za to, že mi lhal ohledně Kate, ale na druhou stranu mě na něm něco fascinovalo. Ale den co den si říkám, jestli mi za to vůbec stojí, abych kvůli němu riskovala můj vztah s Cloudem. Vždyť Cloud je můj vysněný...
"Cloude můžu s tebou mluvit?" otočila jsem se na něho, jen co mi Kate zmizela z dohledu.
"Jasně" vyhrkl ze sebe, jako bych mu dávala najevo, že ho chci požádat o ruku. Je sice pravda, že jsme spolu moc nemluvili. Spíš jsem byla půlku dne pryč a když jsem se vrátila, samozřejmě sem byla utahaná, tak jsem šla odpočívat. Bylo velmi málo chvilek, kdy jsme spolu mluvili. A to spolu chodíme.
"No, ale nevím, jestli se ti to bude líbit, to co ti teď řeknu" smetávala jsem z něj to nadšení.
"Dobře... Tak povídej" znejistěl a posadil se. Nadechla jsem se, ještě jednou si promyslela, co jsem to chtěla vlastně říct, a pak jsem spustila. Řekla jsem mu ohledně Sephirotha úplně všechno... Teda víceméně. To, že se mi některý chvilky s ním líbily a že jsem se s ním dobrovolně líbala a další věci... No prostě, ty jsem si nechala pro sebe. Cloud mě pozorně poslouchal a nezměnil přitom výraz ani o píď. Když jsem domluvila, byl chvilku ticho, až se mi z toho začala klepat kolena a bušit srdce.
"Tak zaprvé jsem rád, žes mi to řekla. A za druhé vůbec nevím, co ti na to mám říct. Nevím, jestli to mám nechat být nebo s tím něco udělat... Nebo co by udělal kluk u vás?" podíval se na mě vážně.
"Pravděpodobně by mi dal kopačky a řekl by mi, že jsem coura" zakroutila jsem očima. Kluci u nás byli vážně děsný. Jsem tady už přes měsíc a oni mi vážně vůbec nechybějí. Hlavně doufám, že se Cloud nezachová stejně jako oni.
"Aha... Tak to by nám asi moc nepomohlo, protože víš, jak moc tě mám rád. Ale spíš mě zajímá, jestli ty mě máš ještě pořád ráda" zeptal se mě pořád stejným tónem. Nedokázala jsem určit, jestli je normální nebo chladný.
"Jasně že mám. Proč bych neměla?!" zamračila jsem se.
"Nevím. Přijdeš mi jiná, než co jsem tě poznal. Přijde mi, že už pro tebe nejsem taková celebrita jako jsem byl na začátku" stěžoval si. Ale byla to pravda. Vlastně to všechno zavinil Sephiroth.
"Můžu ti to nějak vynahradit?" zeptala jsem se ho a doufala, že odpoví kladně. Cloud se na mě podíval a pak se mu rozšířily koutky.
"Chci, abys se mnou někam jela" zvedl se ze židle.
"Teď hned?" žasla jsem, jak ho tak rychle mohlo něco napadnout.
"Jo."
"Tak chvilku. Já se jenom převlíknu" řekla jsem a chtěla pádit nahoru do pokoje. Ale on mě vzal za ruku.
"To není třeba. Takhle ti to taky sluší Liz" podíval se na moje vytahané tepláky. Zajímalo by mě, kam mě teda chce takhle vzít.
"Tak fajn" řekla jsem a rychle si spletla vlasy do copu. Už mi to docela šlo, i když mě po tom vždycky bolely ruce. Přijde mi, že ty vlasy mám o něco delší, než když jsme sem s Kate přišly. Naskočila jsem za Clouda na motorku a už se jelo. Vůbec jsem netušila, kam by mě mohl vzít, ale když jsem přijížděli na místo, okamžitě jsem to poznala. Bylo to ono překrásné místo, kde jsem se s ním poprvé políbila. Bylo to tady pro mě stejně krásné, jako poprvé. Byl tady i ten stejný krásný kluk. Zase se do mě vrátila ta stará vyšilující Liz, která chtěla za každou cenu poznat Clouda Strifa. Otočila jsem se směrem k němu a zadívala se do těch jeho krásných modrých očí. Cloud mi vzal tvář do dlaní a políbil mě.
"Děkuju, žes mě sem vzal. Cítím se zase, jako když jsem tu byla poprvé" usmála jsem se na něj.
"To je dobře... Myslím, že to jsi už potřebovala. A hlavně já tě potřebuju" řekl. Pak jsme se začali pořádně líbat. Za chvilku jsme leželi v trávě a mazlili se. Pak se mě Cloud zeptal na něco, co mi vytrhlo dech.
"A řekneš mi už konečně celou pravdu?" zeptal se mě a koukal při tom do nebe.
"Cože?" vykulila jsem oči.
"No jestli mi už řekneš celou pravdu ohledně Sephirotha. Nejsem zase tak blonďatej, abych nepochopil, že to není všechno, co skrýváš" sedl si a zadíval se na mě. Nevěděla jsem, co mu mám na to říct. Tohle jsem fakt nečekala.
"Ale já ti to nechci říkat. Nechci, aby se to mezi námi pokazilo" vyhla jsem se odpovědi. Ale bylo mi jasný, že Cloud to tak nenechá.
"Ale já to chci slyšet. Co mezi váma je?! Myslím, že se to mezi námi stejně už pokazilo. Od té doby, co se s ním taháš, to nejsi ty. Já chci zpátky svou roztomilou Liz. Tak mi aspoň řekni, co mezi vámi je" naléhal.
"Nic mezi námi není... Já jenom... No, prostě mě fascinuje a tak trochu přitahuje. Ale on o mě stejně nemá zájem a já mám ráda tebe" mlela jsem pátý přes devátý. Cloud jenom koukal na okolní krajinku a nic neříkal. Zřejmě to čekal.
"Proč?" zašeptal po chvíli. Podívala jsem se na něho.
"Proč jsi to udělala? Copak nevíš jaký je? To mě nemáš tak ráda, když mi klidně děláš tohle?" otočil pohled na mě, v očích smutek.
"Ale já jsem vážně nechtěla. Cloude odpusť mi to... Prosím. Já slibuju... Slibuju, že už s ním nikam nepůjdu, ať už se potom stane cokoliv" prosila jsem ho o odpuštění. Nepromluvil. Přitiskla jsem se k němu a zajela mu pod tričko. Ani to s ním nehlo, tak jsem se přiblížila k místu v kalhotech. Cloud vzdychl. Sex jsme měli od toho prvního asi jenom jednou. Nijak extra jsem po tom netoužila a Cloud taky nikdy nedal nic najevo. Ale teď, když jsem mu zajela do kalhot, silou mě přitiskl k zemi a serval ze mě oblečení. Pak jsme se pomilovali přímo na trávě. Trochu to bolelo, asi proto, že byl na mě naštvaný, ale nic jsem neřekla. Jenom jsem ho nechala, ať si mě vezme tady a teď.
"Promiň" řekl, když jsem se oblékala.
"Za co?" nechápala jsem.
"Byl jsem hrubý" přiznal se.
"To nevadí. Zasloužila jsem si to. Ale i tak to bylo hezký" hájila jsem ho. Bylo dobře, že jsme to udělali. Zase jsme si byli o něco blížší. Leželi jsme tady až do večera, i když nám byla trochu zima. Ale nechtěli jsme se vrátit do reality dřív, než to bylo nutné.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 wenndy-sobik wenndy-sobik | Web | 14. března 2011 v 22:12 | Reagovat

Heeej, tak to je dokonale dokonalý...nejsem zase tak blonďatej :D:D miluju tě:-*

2 drac-lebrun drac-lebrun | Web | 14. března 2011 v 22:13 | Reagovat

:D:Dtaky mě to rozsekalo když sem to po sobě četla:D:D

3 Margii Margii | E-mail | Web | 14. března 2011 v 22:21 | Reagovat

Ahoj, děkuju že se ti líbí můj blog. Taky hezkej!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama