close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

29. kapitola

20. března 2011 v 20:21 | Sobik |  Final Fantasy - Šílený příběh
Proč to musí být tak složité... Nejdřív Genesis a teď Sephiroth. Co na mně vidí? Já osobně bych sama se sebou nechodila. Ale když to tak vezmu, za to, že se do mě zamiloval Seph, si můžu sama. Vlastně jsem na něho nemusela být tak zlá. Ale na druhou stranu si to zasloužil. Za všechno, tedy když nepočítám to, že mě málem zapíchl. Kvůli němu jsem musela celý den ležet v posteli... A to mě štvalo. Byla jsem zvyklá pořád někde pobíhat.
Snažila jsem se po Sephirothově odchodu usnout, ale nešlo mi to. Musela jsem nad vším, co se stalo, pořád přemýšlet.
"Ahoj lásko. Tak jak ti je?" vpadl do pokoje Cloud, asi tak čtyři hodiny po mém probuzení.
"Je mi mizerně. Nemohla jsem pořádně spát, protože při každém pohybu mě píchlo v boku. A nemohla jsem spát jinak než na zádech. Jo a pekelně se nudím a to ještě ani nezačal den" stěžovala jsem si.
"Však my už něco vymyslíme. Doktor přece řekl, že bys měla odpočívat, ale to neznamená, že nemůžeš chodit" snažil se zvednout mi náladu.
"Tak fajn" řekla jsem nespokojeně. Cloud si sedl na kraj postele a vzal mě za ruku.
"No tak, ber to pozitivněji... Pořád jsi tady a v pořádku." Usmála jsem se na něho a snažila se vstát z postele.
"Připadám si jako těhotná, která se taky nemůže vyhrabat z postele" nadávala jsem a skuhrala. Cloud se mi snažil pomoct, ale při každém pokusu jsem mu něco udělala. Nejdřív jsem ho kopla, pak zasedla ruku... No prostě to vzdal.
"Já se z té postele snad nikdy nedostanu" řekla jsem zoufale asi po milionech pokusů se z ní dostat.
"Tak víš co, já tě vezmu jednoduše do náruče. Ale musíš mi slíbit, že mi neublížíš" mnul si Cloud přisedlou ruku. Já samosebou souhlasila a než bys řekl švec, byla jsem na nohách.
"Mám takový dojem, že jsem za tu dobu strávenou v posteli zapomněla, jak se chodí" řekla jsem. Šla jsem pomalu pro čisté věci a vykoupat se. Připadala jsem si příšerně špinavá. Cloud se nabídl, že mi pomůže.
"Jsem zvědavá, jak dlouho tě to bude bavit, takhle se o mě starat."
"Když mě to přestane bavit, tak tady mám záskok" řekl ironicky.
"Velmi vtipné" zakroutila jsem očima a přemýšlela, jestli ví i o Genovi.
"Neboj, jestli se k tobě Sephiroth jenom přiblíží, tak si ho podám" odpověděl mi na nevyslovenou otázku.
"Ty už se s ním radši neutkávej, protože to nehodlám znovu schytat" podívala jsem se na svou krvavou ránu, prošitou nití. Vypadala odporně a když jsem ji s bolestí umyla, vypadala odporněji. Cloud mě potom odvedl na snídani, kde už byli i Kate a Zack.
"Ahoj Lizí, jak ti je?" zeptala se mě hned Kate. Zack se na mě podíval a taky čekal na odpověď.
"Cítim se jako těhotná" řekla jsem. Oba na mě vykulili oči.
"Těhotná?!" nechápali a pak se podívali na Clouda.
"Říkám jako těhotná, ne těhotná... To tedy vážně nejsem. Jenom se tak cítím, protože se tak pohybuju a bolí mě břicho" vysvětlila jsem jim to. Oba řekli aha, jako že to asi pochopili a vrhli se na jídlo.
"Pořád nechápu, proč si neděláte jídlo sami, nebo proč se nepřestěhujete sem" podívala jsem se na ně a snažila se sednout si ke stolu. Ale nešlo to, tak jsem musela jíst vestoje. Kate se Zackem se na sebe podívali a pak se podívali na mě.
"No chtěli jsem vám to říct později, ale když už jsi to nakousla... Přemýšleli jsme a hodně dlouho" podívala se Kate na Zacka, "že se přestěhujeme sem" sdělila nám tu novinku.
"Páni... Co vás k tomu přivedlo?" zeptal se Cloud. Asi ho zaskočilo stejně jako mě.
"No jak Kate chodí do práce a jak pořád musíme jezdit sem a tam, taky to jídlo... No prostě tak nějak kvůli spoustě věcem" řekl Zack a usmál se na Kate. My jsme se s Cloudem na sebe nevěřícně podívali.
"No tak to je dost, že vás to napadlo."
"Napadlo to Zacka... Samo od sebe" poplácala Kate Zacka, jako by navrhl projekt na Nobelovku.
"No tak to koukám. Já se o to snažim už několik let. A ty tady nejsi ani dva měsíce a už se stěhuje" stěžoval si Cloud. Zack se na něho zazubil. Pak jsme se v klidu najedli a po snídani šli Kate se Zackem stěhovat. Já jsem se dobelhala nahoru a šla si lehnout. Cloud šel se mnou.
"Co budeme dělat?" zeptal se mě.
"Nemám ponětí... Myslim, že budu ležet a dívat se do stropu..." řekla jsem znuděně. Vypadalo to, že Cloud přemýšlí, co bychom mohli dělat.
"Mě nic nenapadá, tak jestli ti to nevadí, asi půjdu pomoct Zackovi s věcmi" podíval se na mě.
"Ne nevadí... Aspoň jeden z nás neumře nudou, jen běž. Třeba usnu..." usmála jsem se na něho. Tak Cloud odešel a já zůstala sama s paní Nudou. Ale ne na dlouho. Neuběhlo ani pět minut a Sephiroth mi sletěl do pokoje.
"A já myslela, že jsem tě odpálkovala" zakroutila jsem očima. Podíval se na mě tím zmučeným pohledem a sedl si do křesla.
"Fajn, tak nic neříkej... Ale tím pádem nechápu, proč tady jsi..." řekla jsem a dělala, že si čtu knížku, co jsem měla na stolku. Stejně ani nevím, o čem je.
"Mám takový pocit, že tě musím chodit kontrolovat, jestli sis náhodou něco neudělala" odpověděl po chvilce.
"A já mám takový pocit, že jestli sem budeš chodit pořád, tak si vážně něco udělám. Já tě tady nepotřebuju..."
"A co když já tebe ano? Za ten měsíc se toho hodně změnilo, ty nic necítíš?" podíval se na mě.
"Jo možná... Ale to už je pryč... Pro mě nejsi nic jiného, než Sephiroth, který umí jenom ubližovat" řekla jsem chladně.
"Hm... A co mám tedy udělat, abych takový nebyl..." hypnotizoval mě a čekal na odpověď. Ani jsem nepřemýšlela.
"Nic... Tohle už vážně nezměníš..." řekla jsem, a pak už jsem ho ignorovala. Zvedl se z křesla a sedl si ke mně. Chtěl mě vzít za ruku, ale já cukla.
"Nech mě být" zamračila jsem se na něho. "Já ti nepatřím... Běž otravovat život někomu jinému." Jeho přítomnost sama mi vadila, ale když byl u mě takhle blízko a dotýkal se mě, nemohla jsem zůstat vklidu. Proč mám ten dojem, že mi není úplně lhostejný... Sakra, sakra, sakra... Ať už to skončí. Přemýšlela jsem, co se mi líbí na něm a co na Cloudovi... Clouda mám opravdu ráda... Jeho ne... A rozumím si s ním... I když se Sephem taky... Možná i víc než s Cloudem... Je to tím, že je starší? Jsem na starší? Podívala jsem se na Sephirotha... Opravdu mě hodně přitahoval. Všiml si, že se na něho dívám, tak sem rychle uhla pohledem, aby si něco nemyslel.
"Liz..." oslovil mě a nutil mě tak, abych se na něho podívala. Zadívala jsem se mu přímo do očí a viděla jsem smutek. Ale ještě něco... Snad lásku?! Připadala jsem si, jako bych dala světu nějaké pravdivé tvrzení a ono se nakonec ukázalo, že to je jinak... Začínala jsem Sephirotha poznávat z té jiné stránky jako Genesis?!
"Na co myslíš?" vytrhl mě ze svých úvah. Někdo zaťukal na dveře a vzal za kliku. Škubla jsem sebou a podívala se směrem ke dveřím. Chtěla jsem říct Sephovi, ať okamžitě zmizí, ale nestihla jsem to. Dveře se otevřely a mně se zastavil tep...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 wenndy-sobik wenndy-sobik | Web | 20. března 2011 v 20:53 | Reagovat

No ty krááááávo :) Super

2 drac-lebrun drac-lebrun | Web | 20. března 2011 v 21:01 | Reagovat

Dík...a já si říkám jaká to je kravina tahle kapitola:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama