close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

30. kapitola

21. března 2011 v 21:55 | Sobik |  Final Fantasy - Šílený příběh
Ve dveřích stál Cloud jako přimražený. Já myslela, že budu mít infarkt. To vážně nevypadá dobře, když je u mě v pokoji Sephiroth, sedí u mě, drží mě za ruku a dívá se na mě. No dívá... Teď se dívá na Clouda a vítězně se usmívá. Jako by se zastavil čas. Ani jeden z nás se nepohl. Přemýšlela jsem, co říct, ale mám vůbec něco říkat?! Do pokoje vběhla Kate.
"Tak jak se daří mojí nejl- ..." nedokončila a zalapala po dechu. Nejdřív se podívala na mě, pak na Sephitotha, pak na mě a zase na něho. Pak se zamračila.
"Ty! Co ty tady děláš?!" rozkřikla se na něho. Periferně jsem viděla, jak Cloud vytahuje svou zbraň.
"Ne, už ne prosím" zašeptala jsem si sama pro sebe. Sephiroth si stoupl. Myslela jsem, že bude bojovat... A vzal mě do náruče. Nechápala jsem.
"Co děláš? Dej mě zpátky!" snažila jsem se mu vzepřít, ale protože mě moc bolela ta rána, nedokázala jsem to, a po chvilce jsem dokonce omdlela bolestí. Pak už si nic nepamatuju...
Když jsem se probudila, myslela jsem, že začnu křičet.

  • Kate:
Jen co jsme odjeli, přemýšlela jsem, jestli Liz řekne Cloudovi pravdu ohledně Sephirotha. Doufala jsem, že jo. Když jsme dojeli domů, šli jsme se projít. Bylo to krásné, držet se za ruce a poslouchat zvuky přírody.
"Víš o tom, že tě miluju?" podívala jsem se na Zacka. Ten se na mě usmál a políbil mě. Jsem ráda, že všechny starosti ohledně Sphirotha jsou pryč... Teda, skoro všechny. Ještě nějak musím vymyslet, jak se ho zbavit nadobro.
"Kate? Musím ti něco oznámit. Nevím, jak na to budeš reagovat, ale myslím, že to tak bude lepší" zastavil se Zack a sedl si do trávy. Já jsem koukala zaraženě a přemýšlela, co mi asi tak chce říct. Doufala jsem, že to není nic zlého.
"No tak povídej a nenapínej mě... Říkáš to, jako bys mi chtěl dát kopačky" sedla jsem si k němu.
"Ne, to ne... To určitě ne!" políbil mě a pokračoval, "Já jenom... Myslím, že to ježdění sem a tam a všechno kolem... No prostě už mě to nebaví a tak jsem se rozhodl... No ještě taky záleží na tobě... Prostě, přemýšlel jsem, že bychom se mohli přestěhovat ke Cloudovi" dostal to konečně ze sebe. Přebrala jsem si v hlavě to, co řekl.
"Páni... No to je... Wow, nevím co říct" byla jsem nadšená.
"Takže to schvaluješ?" zeptal se mě, asi aby se ujistil, že jo.
"No jasně že jo. To, že jsem se odstěhovala od Liz, byla pro mě velká oběť. Ale víš, že tě mám radši než cokoliv na tomhle světě..." objala jsem ho.
"Ty jsi tak úžasná... Miluju, jak se umíš radovat a smát. Přenášíš to na ostatní kolem sebe" svalil mě do trávy a hladil po vlasech.
"Zacku, přemýšlel jsi někdy o propojení mezi mým a tvým světem? Co když zestárnu a zemřu tady? Co se pak stane u nás? Nebo co když nestárnu a ty jo?" Navodila jsem tohle téma, protože mi to už delší dobu vrtá hlavou a taky chci slyšet Zackův názor.
"Já nevím. O tom jsem nikdy nepřemýšlel. Začnu o tom přemýšlet, až budu mít šedivý vlasy a ty ne" zavtipkoval. Já jsem zakroutila očima.
"Co když jednou budu muset odejít?" zvážněla jsem.
"Já bych to zatím neřešil. Teď jsi přeci tady, se mnou" zablýsklo se mu v očích. Pro tuhle tvář bych klidně i vraždila.
"Jsi tak krásný" pohladila jsem ho po tváři.
"A ty snad ne?!" svraštil obočí. Strčila jsem do něho, až se svalil vedle mě do trávy. Zavřel oči a usmíval se... Jako anděl. Naklonila jsem se nad něj a když jsem mu udělala stín nad obličejem, otevřel oči.
"Mohla bych tady s tebou jen tak ležet celý život" řekla jsem a zabořila ruce do jeho vlasů.
"To já klidně taky, ale myslím, že bychom měli jít něco vymyslet, co s tím naším domečkem."
"Myslíš s tou kůlničkou na dříví? Myslím, že jakmile ji opustíme, spadne a nezůstanou po ní ani základy. Jediné, co mi tady bude chybět, tak to tahle krásná příroda" řekla jsem a nasála čerstvý vzduch. Zack vstal, vytáhl mě na nohy a šli jsme zpátky, pouklidit kolem pozemku a uvnitř taky. Chystali jsme se na radikální odjezd už zítra. Jen co to řekneme Liz, Cloudovi a Tifě.

Později v baru...
Když jsme přijeli, Liz s Cloudem byli pryč. Tifa nám řekla, že si spolu někam vyrazili. Takže to dopadlo asi dobře, to je fajn. Šla jsem se převléknout a pomalu připravit na noční ruch. Když jsem přišla dolů, akorát Liz přijížděla. Chtěla jsem vědět, jak to dopadlo, ale ona mě jenom pozdravila a pádila nahoru. Tak jsem šla za ní. Zeptala jsem se jí, jak to dopadlo. Než mi stihla odpovědět, nahoru přišel Cloud a házel po Liz zvláštní pohledy. Pak zapadl do pokoje.
"Hm, tak koukám, že asi dobrý co? Povyprávíš mi teda potom jo. Jdi za ním" mrkla jsem na ni a šla zpátky dolů.
Jakmile se bar otevřel, už byl plný lidí. To byl zase frmol. Liz s Cloudem přišli dolů později a po nich Genesis, který si šel k nim hned sednout. A pak přišel on... Sephiroth.... Neviděla jsem ho celý jeden den a jen co jsem ho spatřila, už mi pil krev. Chtěla jsem k němu naklusat a dát mu pořádnou čočku, ať mi už dá pokoj. Ale Liz mě předběhla. Vypadalo to, že mu řekla něco, co ho zaskočilo. Ale pak odcházela ven a Sephiroth šel za ní. Doufala jsem, že mu šla nakopat prdel. Pracovala jsem dál, ale když se Liz dlouho nevracela, přišlo mi to divný. Viděla jsem odcházet Genesise a po chvilce i Clouda. Nemohla jsem se nijak soustředit na práci. Trvalo to pěknou dobu, než se někdo z nich objevil. Byl to Genesis, ale nevypadal nadšeně. Cloud, Sephiroth ani Liz se neukázali. Tak jsem šla za Genesisem. Za chvilku přišel i Cloud.
"Mohl by mi někdo z vás říct, co se děje?" podívala jsem se na ně. Cloud se na mě jenom podíval a odešel nahoru. Otočila jsem se na Genesise.
"Tebe jen tak odejít nenechám, dokud mi neřekneš, co se děje!" zamračila jsem se. Ten jenom vzdychl a všechno mi řekl. Myslela jsem, že se na místě zhroutim. Vyběhla jsem jako gazela nahoru a vpadla k Liz do pokoje. Ležela na posteli a byla celá od krve.
"Panebože Liz!" vykřikla jsem a běžela k ní. Liz mě uklidňovala, že jí je fajn. Pak jsem uviděla Sephirotha. Rozzuřila jsem se a chtěla mu jít jednu vrazit. Jak jí to jen mohl udělat? Už jsem se napřahovala, ale Cloud mě zastavil. Snažil se mě přesvědčit, abych šla dolů, že všechno bude OK, ale já chtěla zůstat. Tak mě prostě popadl a dotáhl mě až dolů, kde dal Zackovi rozkaz, aby mě hlídal. Snažila jsem se pracovat, ale vůbec mi to nešlo. Tifa řekla Zackovi, ať mě odvede nahoru, že se potřebuju vyspat. Nijak jsem se nebránila. Šla jsem v pohodě spát a doufala, že až se ráno vzbudím, zjistim, že to byl jenom hloupý sen.
Ráno jsem se ani neobtěžovala jít Liz zkontrolovat, abych ji náhodou nevyrušila. Cloud mi řekl, že potřebuje odpočívat a že ji potom přivede na snídani. Tak jsme se se Zackem umyli a šli na snídani. Tam jsme ještě chvíli probírali naše stěhování. Pak přišla dolů Liz.
"Ahoj Lizí, jak ti je?" zeptala jsem se jí.
"Cítím se jako těhotná" odpověděla a chytla se za břicho. Cože? Podívala jsem se na Zacka.
"Těhotná?" podívala jsem se na Clouda, co mi k tomu řekne on.
"Říkám jako těhotná, ne těhotná... To tedy vážně nejsem. Jenom se tak cítím, protože se tak pohybuju a bolí mě břicho" zamračila se na nás. Kývla jsem, jako že chápu a pustila jsem se do snídaně. Pak Liz navodila téma na stěhování. Tak jsme to ze sebe vyklopili, že se sem budeme stěhovat. Liz i Cloud z toho měli radost. Tak když jsme se najedli, šli jsme v plný parádě stěhovat. Zack se rozhodl, že zůstaneme u mě v pokoji, že nám stačí jeden.
Byla to pořádná makačka, protože jenom to sem všechno dovézt byla síla. Kdyby se Cloud nenabídl, že nám pomůže, stěhovali bychom se ještě zítra. Ale když už jsme konečně měli všechno v baru, šli jsme to přestěhovat do mého pokoje. Toho už se Cloud vzdal a šel za Liz. Já šla hned za ním s věcmi. Ale málem jsem do něho cestou vrazila, protože stál v Liziných dveřích a koukal zaraženě dovnitř. Neodolala jsem a nakoukla tam.
"Tak jak se daří mojí nejl-..." zarazila jsem se uprostřed věty a civěla do pokoje. V posteli sice Liz byla, ale u ní byl Sephiroth a držel ji za ruku. Těkala jsem očima z jednoho na druhého. Pak jsem se na něho rozkřikla. Cloud začal vytahovat svou zbraň. Sephiroth se zvedl, vzal Liz do náruče a pak s ní zmizel. Já s Cloudem jsme zůstali stát jako opařený.
"On unesl Liz!" řekla jsem po chvilce a podívala se na Clouda. Ten měl oči vykulený a pořád koukal na balkon, kde zmizeli.
"Kam ji odnesl?!" zacloumala jsem s ním. Podíval se na mě.
"Já nevím..."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 wenndy-sobik wenndy-sobik | Web | 21. března 2011 v 22:06 | Reagovat

Jooo, to je supeer, zhlatla jsem to tak, že ani nevim jak, ale připadám si jako kdybych tam byla...je to dokonalý, takže hnem další!!!!!

2 drac-lebrun drac-lebrun | Web | 21. března 2011 v 22:09 | Reagovat

Děkuju jsi moje zlatíško:-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama