"Panebože....kde jste byli?" zastavila se uprostřed haly Arisu.
"Moc se vám omlouváme, my to pak uklidíme, co tady naděláme" řekla jsem jí a šla nahoru.
"To je v pořádku, já jenom, že vypadáte jako po zápase s prasaty. Jinak až se upravíte, bude oběd" sdělila nám a pak pokračovala v cestě. My jsme se šli vykoupat. Seph měl koupelnu naproti tý mý, takže když pak vyšel ve stejnou dobu jako já a měl na sobě jenom mrňavý ručník, co zakrýval jen to důležitý, zůstala jsem zase civět.
"Páni..." řekla jsem a pořád civěla. Já měla na sobě župan, takže mi šly vidět jenom nohy.
"Jsem zvyklej tady takhle chodit....zapomněl jsem...." usmál se a šel do svýho pokoje. Já se za ním koukala a pak jsem šla do svýho pokoje. Tam jsem zase půl hodiny vybírala šaty. Nakonec jsem si vybrala krásné hnědé. Byly zvláštní, protože měly krátké rukávy, někam do půlky horní části ruky. Výstřih byl olemovaný starorůžovou kajkou a celé šaty byly vyšité třpitivou nití do tvarů rozkošných kytiček. Moc se mi líbily, ale měly jednu chybu....měly korzet a sukni širokou snad přes celej pokoj. Ale i tak jsem si je oblíkla. Obula jsem si hnědý balerínky co tam byly a šla na oběd. Když jsem scházela schody, akorát šla Arisu do jídelny s podnosem. Uviděla mě a zůstala koukat.
"Moc vám to sluší slečno...akorát tomu něco chybí" řekla a já se na sebe podívala.
"A co?" zeptala jsem se nejistě.
"Účes" řekla a pokračovala do jídelny. Já sešla dolů a čekala až půjde zpátky.
"A vy umíte něco učesat?" zeptala jsem se jí, když vyšla. Přikývla, tak jsem jí poprosila, jestli by mi mohla něco učesat, že oběd počká. Když už mám na sobě ty krásný šaty, tak proč ne i účes. Udělala mi lokny...a fakt rychle...mohla by dělat kadeřnici....a pak mi udělala vážně úžasný poloculík, který perfektně seděl.
"Děkuju, vypadá to vážně úžasně....kde jste se to naučila?" zeptala jsem se hned.
"Dřív jsem česala pánovu milou....to se nezapomíná...hlavně ty její složité účesy" mračila se přitom. Ještě jednou jsem jí poděkovala a pak jsem jí chtěla pomoct s donášením na stůl. Hned mi vynadala, že to zvládne a že tam na mě stejně už čeká Sephitorh. Šla jsem teda do jídelny, ale on tam nebyl. Pak jsem si všimla, že je u krbu a rovná tam dříví.
"Myslím, že krb nebude třeba" přišla jsem k němu. Zvednul hlavu a zůstal zírat. Pak se zvednul.
"Jsi moc krásná" řekl a políbil mě. Já se začervenala. Pak jsem se podívala co má na sobě. Měl košili, zastrčenou v černých kalhotech, trochu povytaženou a vyhrnutý rukávy.
"A ty zase moc...no...koukám, že jsi poslechl moje rady" zamluvila jsem slovo sexy.
"To víš, taky umim používat normální šatník" řekl a pak mě vzal za ruku a odvedl na moje místo. Stůl byl asi pro celý město, ale posadil mě na kraj a sedl si naproti mě. Dostali jsme oběd a já se hned pustila do jídla.
"Bolí tě ještě ta rána, co jsem ti způsobil?" zeptal se mě.
"Ne, už jsem na ní úplně zapomněla" řekla jsem a nacpala si do pusy maso. Ale po chvilce jsem už nemohla. Nevim jestli to bylo tim korzetem.
"Můžu se tě na něco zeptat?" podívala jsem se na něj. Přikývl.
"Povíš mi o tý tvojí tajemný dámě?" Čekala jsem jeho reakci.
"Nevim, co bys chtěla slyšet?"
"Jak dlouho jsi s ní byl? Jaká byla....Arisu říká, že byla sobecká...a říkal jsi, že nebyla člověk..."
"Zamiloval jsem do ní hned jak jsem jí uviděl. Ona zřejmě taky, tak jsme spolu začali něco mít. Pak, když zjistila, že mi může věřit, řekla mi, že není člověk, že byla stvořená. Ale dokázala cítit emoce, lásku prostě všechno. A já jí moc miloval. Pak někdo přišel na to, že není člověk a poslal na nás ShinRu. Ale já bojoval a všechny jsem kvůli ní pobil. Ale ona si pořád myslela, že jsem to řekl já a začala být....no jiná....chvilku hodná, chvilku zlá....ale já jí měl pořád rád. Pak si pro ní znovu přišli a tentokrát jsem tomu nezabránil....a to už jsem ti řekl ten konec....byli jsme spolu několik let."
"A víš kdo to prásknul?"
"Mám takové tušení, že Arisu....ale dělám, že to nevím. Na jednu stranu jsem jí totiž vděčný, protože než si jí odvedli, byla už téměř nesnesitelná. Arisu mi pořád říkala, že jestli se jí nezbavím, tak mě zničí...a když si pro ní přišli, zrovna jsem nebyl doma. Proto jsem tomu nezabránil a proto si myslím, že to řekla Arisu." Zůstala jsem zírat.
"No...nevim co říct" vyšlo ze mě.
"Nemusíš říkat nic, stačí že o mně víš pravdu" usmál se a nalil si víno.
"Sephe...můžu se zeptat, kde to vlastně jsem? Jsem pořád ve městě?"
"To je snad poprvý, cos mi řekla jménem." Zřejmě ho to potěšilo.
"Fakt?" zrudla jsem.
"Každopádně jsme pořád ve městě, akorát na druhým konci. Ale pokud chceš vážně domů, tak tě tam odvezu" řekl trochu smutně. Hned jsem zakroutila hlavou.
"Ne to ne...ale chtěla bych se jít projí do města...akorát jestli by bylo něco normálního k oblečení" podívala jsem se na svoje šaty.
"Tak v tom tě musím zklamat....jsou tady jenom ty šaty" řekl.
"Tak fajn, stejně na mě budou všichni koukat už jenom z důvodu, že vycházím z tvýho domu" řekla jsem a zvedala se od stolu.
"A se mnou...pokud ti to nevadí" zvedal se taky.
"Ty mě chceš snad mít pod kontrolou, abych ti náhodou nezdrhla?" zamračila jsem se.
"Ne, jenom chci jít s tebou" řekl a já přikývla. Ještě jsem se podívala do zrcadla, jestli to nebude takovej šok a pak se mohlo jít. Otevřela jsem dveře a vydala se k obrovské obráně. Na ulici nikdo nebyl, jak vypadalo. Procházeli jsme se tak dlouho, až jsme došli na náměstí, kde jsem kdysi seděla na lavičce.
"To asi není moc malý město, tady jsem už byla" řekla jsem Sephovi a doufala, že tady nepotkám nikoho, koho bych zrovna nechtěla. Bylo tu docela dost lidí, ale nikdo si nás nevšímal, takže by to mělo být v pohodě. Šla jsem ke stánku s občerstvením a donutila Sephirotha, aby mi koupil pití. Pak jsme si sedli na lavičku a koukali kolem. V jednu chvíli jsem měla dojem, že vidím Zacka, ale to se mi asi jenom zdálo. Ale pro jistotu jsme se radši vydali zpátky.




Máš moc pekný blog... :) ... naozaj... natrafila som naň náhodou, ale prezrela som si ho celý :D (nádherne maľuješ ;) :D ) a ked som objavila túto poviedku, nemohla som sa zastaviť a celú som ju dnes prečítala... xD ... už dlho som hľadala nejakú poviedku o FF, ale bez úspechu... Až dokiaľ som nenašla tento blog! :D Som veľmi zvedavá ako to bude pokračovať ďalej a čo máš v pláne, alebo čo sa ti zrodí v hlave počas písania ďalšej kapitoly. :D Good Luck! :) :D ♥♥♥