close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

39. kapitola

12. dubna 2011 v 16:07 | Sobik |  Final Fantasy - Šílený příběh
Vůbec nevim kam bych měl jet, tak jsem prostě kličkoval prérií. Kate se mě pevně držela a vzlykala. Jinak nic celou tu dobu neřekla. Já se ani nechtěl ptát....teda zatím, ale doufal jsem, že mi to řekne sama. Jeli jsme tak dlouho, až nás to zatáhlo na nějakou naznámou mýtinu. Zastavil jsem a chtěl slízt.
"Kate slezeš?" ohlédl jsem se přes rameno.
"Jo" řekla ubrečeně a pomalu slezla. Pak kousek poodešla a rozbrečela se nanovo. Já jsem jí nechal, Jen ať se vypláče. Zatím jsem si sedl k nejbližšímu stromu a nechal v hlavě kolovat myšlenky. Zavřel jsem oči a snažil se myslet jenom na to nejpodstatnější.
"Ty se ani nezeptáš, co se stalo?" vytrhla mě Kate z myšlenkový potopy. Otevřel jsem oči. Seděla vedle mě a oči měla úplně rudý.
"Ne. Počkám, až mi to řekneš sama...nic mi do toho není" řekl jsem a čekal.
"Ale je. Jedná se o tvýho nejlepšího kámoše, kterej mě chtěl před chvílí ojet jako nějakou děvku" plivla to na mě. Já jenom zůstal nevěřícně koukat.
"Zack? Ojet? Cože?" nechápal jsem.
"Jo. Teď nedávno jsme měli první sex...divim se, že to vydržel tak dlouho. No a od tý doby...myslela jsem, že něco potřebuje, ale když se na mě vrhl a..." rozvzlykala se zase. Já jsem to okamžitě pochopil a objal jí. Chvilku jsme tak seděli, než se zase uklidnila.
"Děkuju, že jsi mě sem vzal" usmála se na mě.
"To je v pohodě, stejně jsem si potřeboval pročistit hlavu...spoustu věcí teď nechápu a nevyznám se v sobě" přiznal jsem. Kate na mě chvilku koukala. Pak asi pochopila, co myslím. I když o tom, že myslím na ní, jsem radši mlčel. To by bylo asi vážně ubohý. Ale to jak na mě koukala těma svýma uplakanýma zraněnýma očima....tady teď....a já... Naklonil jsem se k ní, aniž bych měl ponětí, co dělám, a jemně jí políbil na rty. Kate se nechala, tak jsem jí chtěl začít líbat. Ale to už se ode mě odtrhla.
"Ne. Ne! Co to děláš? Co to děláme?" začaly jí znova týct slzy.
"Promiň" zmohl jsem se jenom na tohle. "Jsem teď úplně zmatenej...vůbec nevim, co dělám....promiň" řekl jsem a odsunul se od ní. Cloude, ty jsi ale idiot...

  • Kate:
Po milování se Zackem jsme chtěli jít dolů, ale Tifa nám řekla, že dneska taky nechá zavřeno, že jí to prospěje. My jsme jí popřáli dobrou noc a šli zpátky nahoru.
"Jsem úplně vyřízená" řekla jsem a zapadla do pokoje. Zack se za mnou loudal, ale když vážně dlouho nešel, vyšla jsem na chodbu, abych se podívala, kde jsem ho zapomněla. Ale zůstala jsem stát jako přimražená.
"Liz?" vykulila jsem oči, ale pak se zamračila. Liz na mě koukala jako kdyby něco provedla....taky že jo. Já chvilku nevěděla co říct, ale potřebovala jsem si s ní promluvit. Tak jsem jí zatáhla do pokoje a Zacka nechala za dveřma. Začala jsem na ní plyvat otázky všeho druhu. Vyčítala mi, že jsme se odcizily...měla pravdu, ale já si to nechtěla přiznat. Začala brečet a mně se moc stýskalo po mojí Liz. Prosila jsem jí, ať mi všechno řekne, že se na ní zlobit nebudu. A tak mi všechno řekla. Já jenom vejrala. Bylo mi jí trochu líto....ale spíš mi bylo líto Clouda...kde asi je.
"A zlobíš se na mě?" zeptala se mě, když skončila. Já se na ní usmála. Ale měla by si to v tý hlavě srovnat. Jenže jí spíš asi hráblo a rozhodla se, že půjde najít Clouda. Venku už byla pořádná tma, ale Liz se nedala. Šla jsem poprosit Zacka, jestli by jí odvezl tam, kam bude potřebovat. Byl dole a zase do sebe něco ládoval.
"Zacku?" promluvila jsem na něj. On se na mě usmál.
"Mam prosbu..ale asi se ti nebude líbit" připravila jsem ho na tu děsnou zprávu. Zack na mě vykulil oči. Poprosila jsem ho teda, aby odvezl Liz.
"Viděla jsi jaký je venku počasí?! Do toho fakt nejdu. Liz je blázen" začal vyšilovat. V tom sešla dolů Liz.
"Jo asi jsem. A jestli mě neodvezeš ty, seženu si něco jinýho" řekla a vypadalo to, že to myslela vážně. Zack měl ještě pár námitek, ale nakonec jí odvezl. Venku lilo jako z konve...no tak doufám, že tohle dopadne dobře.
Já jsem zůstala sedět dole a čekala, až se Zack vrátí. Doufala jsem, že se vrátí. Venku mezitím začalo bouřit. A asi za necelou půl hodinku konečně přijel.
"Už jsem se o tebe začala bát. Kam jsi jí odvezl?" zeptala jsem se ho.
"Chtěla někam na okraj lesa....snažil jsem se jí přemluvit, ale nedala se. Trubka jedna" zanadával si a pak se šel umýt. Kapalo z něj tak, že na podlaze mezitím udělal louži. Já jsem to vytřela a šla za ním nahoru. Šli jsme spát, ale já nemohla usnout. Pořád jsem se převalovala a doufala, že tohle dopadne dobře. Pak mi to ale nedalo a šla jsem zavolat Liz. Čekala jsem, že mě to nespojí v tomhle počasí a ještě když je někde v lese. Ale ozvaly se první tóny volání. Hned to zvedla.
"Halo?" řekla do sluchátka.
"Liz! Jsi v pořádku? Našla si Clouda? Kde jsi?" řvala jsem do mobilu. Slyšela jsem divný zvuky...to bude asi déšť.
"Jo našla jsem ho. Jsem momentálně v lese" konstantovala. Já si oddychla úlevou, že není sama a někde nebloudí.
"A jak jste na tom? Hodláte se vrátit, než skončí tohle počasí?" zeptala jsem se, protože to vypadalo, že na návrat zatím nikdo nepomyslel.
"No řešíme tady jak jsem mu ublížila" řekla a dala mi tím najevo, že se asi jen tak nevrátěj.
"A nechcete to dořešit tady? Začínáme o vás mít trochu strach" myslela jsem tím mě a Zacka, který spal jako poleno. Liz mě uklidnila, že to dořešej a přijedou. Zavěsila, abych nemohla nic namítnout. Já jsem jenom vzdychla a vrátila se za Zackem. Lehla jsem do postele a snažila se usnout...Na konec se mi to přece jenom podařilo.
Ráno jsem se probudila brzo. Zack pořád tvrdě spal. Zakroutila jsem očima a vstala. Měla jsem docela hlad, tak jsem se šla umýt a pak jsem se oblíkla. Vyšla jsem na chodbu. Cloud stál před jeho dveřma.
"Cloude! Už jsem si začínala dělat starosti...včera jsem vás neslyšela přijít" to bude asi tím, že jsem to zalomila. Byl jenom do půl těla a já zůstala koukat nad jeho vypracovaným, ale hubeňoučkým tělem. Cloud si všiml, že na něj civim, tak si rychle oblíkl triko, co měl v ruce.
"Vrátili jsme se docela pozdě a hned šli spát. Liz je u.." nedořekl a ukázal za sebe. Takže je v jeho pokoji...že by se usmířili? Chtěla jsem jít za Liz a popovídat si o tom. Ale Cloud mě zarazil. Řekl mi, že spí a nabídl mi, jestli se nechci nasnídat. Žaludek se mi ozval na souhlas.
"Fajn" řekla jsem a šla dolů.
"Kde máš Zacka?" zeptal se mě najednou. Mě se vybavil obrázek jak spí jako medvěd.
"Taky ještě spí" zakroutila jsem očima a šla do kuchyně.
"Co si dáš k snídani?" zeptala jsem se ho a otočila se na něj. Cloud začal nějak nápadně rudnout.
"Copak?" zeptala jsem se ho a upozornila na jeho rudé tváře. Cloud řekl něco v tom smyslu, že nic a šel do lednice. Já jsem se podívala na sebe, jestli není něco špatně. Nic. Přišla jsem ke Cloudovi na nahla se do lednice.
"Tak co tam máš?" koukala jsem, co by bylo vhodný k snídani.
"Ehm...no...melouny...ehm...teda dám si meloun..." řekl rozpačitě a sebral tu půlku melounu, co tam byla. Já jenom pokrčila rameny a koukla jsem, co bych si vzala já. Byl tam plátkovej sýr.
"Dobře, já si dám bagetu a sýr" řekla jsem a vzala si sýr. Udělala jsem si snídani a šla ke stolu. Cloud za mnou za chvilinku přišel. Chvilku jsem si s sním povídala o Liz. Byl z ní docela hotovej. Pak, když jsem dojedla, mě volal Zack, a tak jsem šla nahoru.
"Ahoj lásko" políbila jsem ho, když jsem vešla do pokoje. "Jak ses vyspal?" zaptala jsem se.
"Dobře" protahoval se. "Ale probudil jsem se bez tebe" vyčetl mi.
"Ale...vstala jsem o hodně dřív a nechtěla jsem tě budit. Šla jsem se nasnídat" vysvětlila jsem mu. Zack se na mě podivně usmál.
"Co?" zeptala jsem se ho. Zack ke mně přišel a začal mě líbat.
"Ehm...Zacku, teď ne" chtěla jsem se mu vyhnout, ale jako by mě neslyšel.
"Ale no tak" vrhl se na mě a chtěl mi svlíknout tričko.
"Zacku přestaň" prosila jsem ho a snažila se od něj dostat. Ale on toho nenechal. Pořádně jsem se napřáhla a vlepila mu takovou facku, až mě rozbolela ruka. Zack na mě zůstal koukat, tvář mu rudla. Já se zvedla, srovnala tričko a vyběhla ven z pokoje. Nechtěla jsem tady zůstat, tak jsem běžela ven. Přes slzy, které mi začaly týct, jsem skoro nic neviděla. Venku jsem narazila na Clouda, kterej se zrovna chystal odjet. Zařvala jsem na něj, ať jede a rychle na něj naskočila. Na nic nečekal a a prostě se mnou odjel.
Přijeli jsme někam nevim kam. Já se Clouda držela jako klíště a pořád vzlykala.
"Kate slezeš?" otočil se na mě. Přikývla jsem a slezla. Pak jsem si sedla do trávy a znovu se rozbrečela. Nevím, ale prostě jsem musela, i když se nic nestalo...no nic nestalo...Cloud si sedl opodál a nic neříkal. Asi si řešil svoje problémy. Já jsem po chvilce přišla k němu a sedla si.
"Ty se ani nezeptáš, co se stalo?" podívala jsem se na něj. Otevřel oči a podíval se na mě. Řekl, že čeká, až mu to řeknu sama. A tak jsem mu to řekla. Pak jsem se zase rozbrečela.
"Děkuju, že jsi mě sem vzal" řekla jsem, když jsem se trochu uklidnila.
"To je v pohodě, stejně jsem si potřeboval pročistit hlavu...spoustu věcí teď nechápu a nevyznám se v sobě" řekl. Já jsem pochopila. Chvilku jsme na sebe koukali. Cloud se ke mně potom naklonil a krátce mě políbil. Asi jsem byla mimo, protože mi to nevadila. Ale když mě chtěl políbit znova, odtáhla jsem se.
"Ne. Co to děláš?" byla jsem zmatená. "Co to děláme?" Začaly mi zase týct slzy.
"Promiň" omlouval se mi.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 wenndy-sobik wenndy-sobik | Web | 12. dubna 2011 v 19:24 | Reagovat

moooooooc hezký, mooooc hezký :-* nejlepší jsou prostě melouny :D:D super :-*:-*:-*

2 drac-lebrun drac-lebrun | Web | 12. dubna 2011 v 20:25 | Reagovat

:D:Ddíky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama