close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

40. kapitola

13. dubna 2011 v 22:12 | Sobik |  Final Fantasy - Šílený příběh
  • Liz:
Vzbudila jsem se asi tak za hodinku, ale Cloud tady nebyl. Řekla jsem si, že se asi zase radši vypařil. Chtěla jsem jít za Kate, ale nechtěla jsem lízt do jejich pokoje. Tak jsem se musela spokojit sama se sebou. Ani jsem neměla hlad. Jen jsem si vzpomněla na Sephirothův mega obloženej stůl, přešel mě hlad okamžitě. Rozhodla jsem se, že si půjdu uklidit do pokoje. Přece jenom tam byl trochu nepořádek...a šaty, který mi bily do očí, když jsem otevřela dveře. Úplně jsem na ně zapomněla. Vzala jsem je do ruky a šla před zrcadlo. Dneska už mi tak neslušely.
"Sen skončil Liz" řekla jsem a koukala na sebe.
"Nemusel" ozvalo se za mnou. Leknutím jsem nadskočila.
"Já to musela udělat" otočila jsem se, abych viděla Sepha. Stál na balkoně v celé své kráse.
"Neměl bys tu být. Já jsem se rozhodla tak, jak jsem se rozhodla....a rozhodně mi to tvýma návštěvama neulehčuješ" řekla jsem a uklidila šaty do skříně, abych se na ně nemusela dívat. Sephiroth se na mě zkoumavě podíval.
"Vážně bys měl odejít. Nechci, aby tě tady někdo viděl...už tak mám problémy" snažila jsem se dostat ho ze svýho pokoje. Nechtěla jsem tady s ním být sama...vyvolávalo to ve mně divný pocity.
"Fajn, tak já jdu. Ale kdyby tě to zajímalo, Kate odjela někam s Cloudem a Zack taky odešel pryč...takže jsme tu sami" usmál se na mě.
"A co Tifa?" nadzvedla jsem obočí.
"Hmmm...čekal jsem, že se zeptáš. Jakoby náhodou šla nakupovat...takže jsme tu vážně sami" usmál se na mě svůdným pohledem.
"Ne to nejde" řekla jsem a chtěla odejít z pokoje, abych ho měla z očí. Chytil mě za ruku.
"Liz..." vyslovil moje jméno. Vzdychla jsem. Něco mi říkalo odejdi a nech ho tady a něco zase otoč se a řekni mu, co k němu cítíš. Jak si mám ale vybrat? Ucítila jsem, jak mě políbil do vlasů. Zavřela jsem oči a snažila se vžít do role, jestli bych chtěla, aby za mnou stál on nebo Cloud....ale bylo to těžký. Sephiroth mě mezitím začal líbat na krk. Odtáhla jsem se.
"Tohle nemůžeš dělat!" zamračila jsem se. To, jak mě ovládal, bylo nesnesitelný.
"Jakto, že ne?" nadzvedl obočí. Je pravda, že jsem mu nepatřila, ale to co jsme dělali...on...a všechno...Chvilku jsme se na sebe koukali. On mě pak silou přirazil ke zdi a začal mě divoce líbat. Chtěla jsem se od něj odtáhnout...co kdyby někdo přišel a přistihl nás...to bych už asi vážně skončila...ale potom bych už definitivně mohla jít k Sephovi. Ne! Na to nesmim myslet....já chci být s Cloudem. Chci?....Nějak jsem při tom líbání se Sephirothem váhala. Odtrhla jsem se od něj, abych si to mohla projít hlavou...a abych se mohla nadechnout.
"Dost!" řekla jsem.
"Liz...já vím, že mě chceš" usmíval se na mě Seph.
"Jo...teda ne...nemůžeš si se mnou takhle pohrávat..." snažila jsem se dívat jinam, abych měla čistou hlavu.
"Já si s tebou nepohrávám" podíval se na mě vážně.
"Tak proč sem pořád chodíš? Já...akorát mám pak zmatky v hlavě..." přiznala jsem se.
"Chodím sem, protože tě mám rád" řekl hned. Tak na to jsem neměla co říct. Ale stejně jsem měla divnej pocit z toho, že tady je....a nikdo jinej.
"Fajn fajn...ale nemůžeš mě omezovat...takže když dobolíš, hodlám si uklidit pokoj" vzpomněla jsem si na svůj původní záměr tohoto pokoje. Seph se na mě tázavě podíval.
"No co?! Já nemám služebnou..." odpověděla jsem jeho výrazu.
"Ale mohla bys mít, kdybys..."
"Neříkej byla se mnou" zpražila jsem ho a začala uklízet ten bordel, ve kterým byl on. Trapas. Nic neřekl a sedl si na židli.
"To teď jako na mě budeš koukat?"
"Co jinýho bych měl dělat?"
"Pomoct mi?" Představila jsem si ho s kýblem a hadrem, jak utírá prach. Ale všimla jsem si, že přišel v riflích a košili. Asi na něj mám vážně velkej vliv.
"Fajn" vstal a čekal, až mu zadám práci.
"Vážně?" zeptala jsem se a kulila na něj oči. Přikývl. Já jsem teda odběhla pro vysavač, aby mohl vysát.
"Hmm...tohle už jsem někde viděl" šklebil se na vysavač.
"Říká se tomu vysavač víš..." řekla jsem, zapla ho a podala mu ho. Začal hned vysávat. Musela jsem se mu smát.
"Na tebe je ale pohled." Ušklíbl se a útočil na mě trubkou. Já jsem šla radši pro věci na utření prachu. Když jsem se vrátila, měl už hotovo.
"Páni..." obdivovala jsem, že to zvládl a smála se. Okamžitě poznal, že se mu posmívám a začal na mě cákat vodu z kýble.
"Hej to je voda na prach" ječela jsem na něj. Chvilku jsme ještě blbli a když jsme uznali, že víc mokrý bejt nemůžem, dali jsme se do uklízení. Za chvilinku byl pokoj jako ze škatulky.
"Dík za pomoc" poděkovala jsem mu.
"Není za co...docela zábava" sednul si zpátky na židli.
"To bys mohl občas pomoct Arisu" řekla jsem mu a padla na postel. Využil situace a málem mě zalehl. Pak mě obkročil, abych mu nemohla zdrhnout...což jsem taky měla v úmyslu.
"Sephirothe přestaň...co když sem někdo přijde?"
"Zmizím dřív, než vemou za kliku" ujistil mě a začal mě něžně líbat. Věřila jsem mu, takže jsem se moc nebránila.
"Jakto, že ses do mě zamiloval? Jsem pro tebe taková...no jako by jsme se od sebe lišili hodně hodně let...už jenom když se na mě podíváš" zeptala jsem se ho.
"Trávíme spolu hodně času...to o něčem vypovídá...a pak..jsi moc krásná, milá a hodná....dokonce i na mě...a to tě nemusím nijak ovlivňovat" odpověděl a pak mi začal vyhrnovat triko. Já jsem ho chtěla zarazit, že to teda jako ne, ale on se zastavil sám. Zrak mů zůstal viset nad jizvou, co se mi ještě čerstvá táhla po boku. Já jsem jí zakryla. Sephiroth se svedl z postele.
"A ubližuju ti" řekl a koukal na místo, kde jsem měla jizvu.
"Není to tvoje chyba."
"Je! To já s tímhle vším začal a to jen proto, že jsi mě odmítla..." připomněl mi večer, kdy se to stalo. Od tý doby to šlo jenom z kopce. Sephiroth se podíval na dveře.
"Někdo je zpátky" řekl a chystal se k balkonu.
"Počkej ješ..." nedořekla jsem, protože byl pryč...bez rozloučení. Já jsem urovnala povlečení na posteli, zkontrolovala, jestli je všechno uklizený, vzala kýbl a vyšla na chodbu.
"Kate?...Aha, to jsi ty" řekl zklamaně Zack, když mě uviděl.
"Kate prej odjela někam s Cloudem" zmínila jsem to, co mi řekl Sephiroth.
"Jo...a asi se ještě nevrátili...ach jo...já jsem takovej pitomec" začal nadávat, kopnul do zdi a pak zmizel v jejich pokoji. Já jenom zůstala koukat a přemýšlela, co se asi stalo. Pak jsem pokrčila rameny a šla do pokoje ke Cloudovi. Voda byla ještě teplá, tak jsem se rozhodla, že u něj uklidím taky.

  • Kate:
Chvilku jsem nevěřícně seděla a přemýšlela, co se to právě stalo.
"Já to nechápu" řekla jsem a podívala se na Clouda.
"Já jo..." řekl a to bylo všechno. To to z něj musim páčit?
"Tak mi to vysvětli" naléhala jsem.
"To nejde" řekl a začal zase rudnout. Mělo to něco společnýho se mnou?
"Ale no tak...já se ti nebudu smát...neřeknu nic, jestli chceš" škemrala jsem. Cloud se na mě podíval vykulenýma očima.
"To je blbý."
"No tak...dostaneš to ze sebe a bude ti líp."
"Myslíš?"
"Nooo...snad. Tak už to vyklop" drcla jsem mu do ramene a usmála se. Ale on se neusmíval.
"Za všechno může to, jak jsem tě viděl ve spodním prádle....nevím jak se to stalo, ale prostě...no...nějak jsem měl prostě chuť tě políbit...to co se teď děje mezi mnou a Liz....prostě jsem úplně mimo" dostával to ze sebe a já koukala jako naprostej blb. Ale nic jsem neřekla, jak jsem slíbila. Ani jsem nevěděla, co bych měla říct. Cloud se na mě podíval jako by něco provedl.
"Promiň" řekl nakonec a zvedal se ze země.
"To je dobrý...nic se nestalo...a ani nestane jestli by sis náhodou dělal nějaký naděje...ale víš...já miluju Zacka, i když se ke mně nezachoval zrovna nejlíp" odbyla jsem Clouda, aby si vážně žádný naděje nedělal. To jsem nehodlala riskovat. Zack a Cloud...nejlepší kámoši a bojovali by o mě...to ne. Cloud jenom přikývl, jako že pochopil.
"Chceš už zpátky?" zeptal se mě po chvilce.
"Ještě ne...jestli ti to teda nevadí, ale potřebovala bych se tak trochu uklidnit...a myslím, že ty to potřebuješ taky" řekla jsem. Cloud znovu přikývl a sedl si co nejdál ode mě. Lehl si do trávy a zavřel oči. Já ho tak nechala a opřela se o strom. Přemýšlela jsem o tom, co se stalo....o všem...to s Liz...únos, návrat...o Zackovi...láska, zlo....a o Cloudovi...chdák, zlomený srdce, zmatenost. Bylo to děsný, co se dělo. Nevím, kolik času jsme takhle strávili, ale pak jsme oba ucítili potřebu vrátit se...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 wenndy-sobik wenndy-sobik | Web | 14. dubna 2011 v 18:18 | Reagovat

Juuuuu, hezký...moooc hezký

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama