- Liz:
Jakmile Kate omdlela, přestala jsem se hádat se Zackem a začala jsem hysterčit, ať něco udělá. Zack mi vynadal do všech nemožných lidí, vzal Kate do náruče a rychlostí blesku s ní odjel. Já jsem zůstala s Cloudem sama v koupelně, postříkané Kateinou krví. Utřela jsem si slzy, které mi tekly pro Kate a začala umejvat tu krev. Vzala jsem hadr, co tam byl a začala utírat podlahu. Cloud odhodil svojí zbraň a sklonil se ke mně. Byl tak blízko. Podívala jsem se do toho nevinnýho obličeje toho krásnýho blonďáčka. Najednou jsem si uvědomila, jak strašně ho miluju. Klidně bych se pro něj obětovala...ale nic z toho jsem si nechtěla přiznat. Může člověk cítit současně s nenapravitelnou zamilovaností i chlad?
"Liz? Dáš mi ten hadr?" vytrhl mě Cloud z úvah. Já se podívala na hadr v mojí ruce, kterou teď držel Cloud. Pustila jsem hadr a vyškubla se z jeho jemného sevření. Pak jsem se od něj odtáhla a sedla si o kousek dál. Dívala jsem se, jak Cloud utírá tu krev. Když to všechno utřel a já pořád tupě zírala do prázdna díky myšlenkám, přisunul se ke mně.
"Jsi v pořádku?" zeptal se mě. Já se na něj podívala jako bych nerozuměla jeho otázce.
"Ne" řekla jsem po chvilce.
"Neboj, Kate bude v pořádku" usmál se na mě. Ale já na Kate nemyslela. Myslela jsem na věci týkající se jeho a Sephirotha. Strašně moc jsem teď chtěla být u něho. Potřebovala jsem vědět, jestli bude v pořádku. Ale na druhou stranu jsem chtěla být v Cloudově náruči. Říct mu všechno, co mi běhalo v hlavě. Chtěla jsem být v jeho náruči a plakat a plakat. O to jsem ani nemusela prosit.
"Ale tady nejde o Kate" řekla jsem. Cloud se na mě chvilku nechápavě díval a pak pochopil, co myslim. Objal mě a jen co to udělal, už jsem se rozplakala.
"Já tě tak nenávidim" řekla jsem a nechala se konejšit.
"Já vím" řekl prostě. Čekala jsem, že řekne něco ve stylu "vždyť jsi říkala že mě miluješ", ale on řekl prosté já vím. Pak mě vzal do náruče a odnesl mě do pokoje.
"Já ještě musim pomoct Tifě" řekla jsem a snažila se zvednout z postele, do který mě dal.
"Ne. Ty si potřebuješ odpočinout. Já jí pomůžu."
"Fakt?"
"Fakt. Ale ty jdi spát" řekl a odešel. Já jsem dobrovolně uposlechla jeho radu a než bys řekl švec, padla na mě totální únava a já hned spala jak zabitá. V noci jsem tak napůl procitla. Slyšela jsem kroky, ale myslela jsem, že se mi to zdá. Ale pak si ten dotyčnej lehl ke mně, do tý mrňavý postele a přitulil se ke mně.
"Říkala jsem ti, že sem nemáš chodit a už vůbec ne lízt do mý postele" řekla jsem rozespale.
"Nevim o tom, že bys mi něco takovýho říkala" řekl Cloud a já se na něj otočila tak prudce, až jsme oba spadli z postele.
"Co tady děláš?" zvedala jsem se z něho už úplně bdělá. "Myslela jsem, že to je Sephiroth."
"Jak by mohl. Ten leží ve svým domě patrně v komatu. Počkat! On sem k tobě chodil a spal tady?" obrátil hned Cloud a zvedal se ze země.
"Jo, ale to jsem ho tady nechtěla. Chodil sem po tom, co mě prošpikoval" řekla jsem a lehla si do postele. Jenže Cloud mě vzal do náruče.
"Hej! Co děláš?" zařvala jsem.
"Pšššt. Tifa už spí" dal mi ruku na pusu a pak si mě odnesl k sobě do pokoje. "Tahle postel bude lepší."
"Ale já s tebou nechci spát" řekla jsem a chtěla jít pryč.
"Tak dělej, že se mnou nespíš...jenom vedle mě. Já tě chci mít u sebe."
"To má bejt nějakej trik?"
"Ne. Jenom prostě chci, abys tady byla se mnou." V očích měl bolest. Já jsem tam stála jak trotl a nevěděla, co mám dělat.
"Já...já nemůžu" řekla jsem po chvilce ticha a odešla dřív, než by mohl cokoliv říct. Dveře od pokoje jsem radši zamkla. Pak jsem asi deset let koukala do stropu, protože jsem nemohla usnout. Jak jsem tak ležela, rozhodla jsem se, že zejtra pojedu za Sephirothem. Potřebovala jsem vědět, jestli je vůbec živej.
Probudila jsem se až kolem poledne. Byla jsem úplně celá rozlámaná. Vylezla jsem z pokoje jako po nějaký šílený kalbě. Umyla jsem se a oblíkla tak nějak ve stavu spánek a pak jsem šla dolů. Měla jsem docela hlad. Cloud, Zack i Tifa byli dole. Akorát se připravovalo k obědu.
"Nazdárek ty spáči" pozdravil mě Zack.
"Čáu" odpověděla jsem mu a posadila se naproti Cloudovi.
"Ahoj" řekl prostě, ale v jeho hlasu jsem slyšela náznak ještě něčeho.
"Ahoj." Zack se na nás zvláštně podíval.
"Jak je Kate?" zeptala jsem se ho.
"Snad líp. Včera se na chvilku probrala, ale pak šla spát a už se neprobudila. Já jsem u ní byl až do rána, ale oni mě pak vyhnali domů" zakroutil očima.
"Chtěla bych se na ní jít dneska podívat, ale předtím bych ještě na chvilku zašla k Sephirothovi" řekla jsem a podívala se na ně.
"Cože? Vždyť on může za to, že je Kate v nemocnici" zděsil se Zack.
"Já vím, ale chci jenom vědět, jak na tom je" řekla jsem.
"Já tě nepustim!" řekl mi natvrdo Cloud. Zack pozvedl obočí.
"Nemůžeš mi rozkazovat, co mám dělat a co ne" hájila jsem se.
"To je mi jedno. Prostě za ním nepudeš. On může za všechny naše problémy a kdyby za tebou včera nepřišel, nemuselo se mu nic stát. Ani Kate." Zack radši mlčel.
"Včera jsi za to mohl jedině ty" zvýšila jsem hlas. Cloudovi sklapla pusa. Zack na mě vytřeštil oči a Tifa zůstala stát s hrncem polívky mezi dveřma.
"To jsem se měl jen tak dívat, jak si s tebou hraje? Chtěl tě políbit!"
"Ale neudělal by to. Já bych mu to nedovolila. A beztak, už spolu nechodíme, takže se můžu líbat s kým chci" vstala jsem od stolu. Tohle byla trefa do černýho. Zack mezi náma nechápavě těkal očima.
"Ale patříme k sobě."
"To tvrdíš ty."
"Co to meleš?! Nejsem snad tvoje láska na první pohled?!"
"No, v tom jsem se asi mýlila..."
"Chováš se jako malá holka..."
"Já jsem malá holka, abys věděl. Je mi 17. A už spolu oficiálně nechodíme, protože tou tvojí nechutnou žárlivostí a věčným vytáčením jsi akorát všechno zkazil" řekla jsem a s brekem utekla do pokoje. Po chvilce někdo zaklepal na dveře.
"Běž pryč!" zařvala jsem směrem ke dveřím.
"To jsem já" ozvala se za nima Tifa a otevřela je. V rukou nesla tác s jídlem.
"Dáš si viď?!" položila ho vedle mě na postel.
"Díky." Utřela jsem si slzy. "Měla bych začít ovládat svoje emoce. Pořád brečim."
"To je dobrý. Chceš si popovídat?" zeptala se mě. Já jsem na ní vykulila oči. "Potřebuješ to. Kate tady není a myslim, že by ti moc nepomohla...ale jestli nechceš..."
"Tak co si myslíš o tom našem výstupu?" zeptala jsem se jí a vzala si polívku.
"No nejdřív jsi mě naštvala, jak pořád bráníš Sephirotha. A to jak jsi vyjela na Clouda, že za ten včerejšek může on. Jenom tě chce chránit, to je všechno."
"Ale mě už to nebaví, ta jeho potřeba mě chránit. Akorát všechno zhoršuje."
"Já vím. Nemá právo ti zakazovat, kam máš chodit. To, že chceš za Sephirothem, je tvoje volba. A pokud už spolu nechodíte, jako že nechodíte, tak už se ho to vůbec netýká. Ale v jednom měl pravdu...patříte k sobě."
"Možná, ale jak s ním můžu být, když spolu nevydržíme ani u jednoho stolu?!"
"Víš, on si to neuvědomuje. Je to prostě Cloud a ten, jakmile se snaží něco napravit, akorát to ještě víc podělá. Teď ho bude moc štvát to, žes mu dala kopačky, ale místo toho, aby to nějak napravil, bude tak naštvanej, že zase udělá nějakou hloupost."
"A co si myslíš ohledně Sephirotha?"
"Myslíš ten váš vztah?! Osobně si myslím, že děláš hodně velkou chybu. Na tebe je možná hodnej a snesl by ti modrý z nebe...ale vždycky byl zlej a to se nezmění. Podle mě by ses měla dát dohromady s Cloudem...a myslím, že to není jenom můj názor. I když teď nemáš zrovna ty správný představy...jako že Cloud je hodnej a Sephiroth ten zlej."
"Beru to na vědomí, ale i tak bych s ním chtěla zůstat aspoň jako přítel. A chtěla bych se za ním jet podívat" zvedla jsem se z postele.
"Pojedu s tebou" ozval se Cloud ode dveří. Já zůstala stát jako přimražená.
"Nemůžeš se aspoň jednou chovat jako gentleman a neposlouchat?!" rozčílila se Tifa.
"Ne. To jsem totiž já...ale aspoň jsem se dověděl něco užitečnýho" podíval se na mě. Já jsem nic neřekla. Nehodlala jsem se s ním znovu hádat, takže se s ním radši bavit nebudu.
"Tak pojedeš nebo ne?!" zeptal se mě po chvilce.
"Ty to jako myslíš vážně?" nevěřila jsem mu.
"Když už musíš jet, tak aspoň pojedu s tebou."
"Ale já nepotřebuju tvůj trapnej dozor." Tifa mě zatahala za rukáv a naznačila mi, ať ho vemu sebou.
"Fajn. Ale jestli něco provedeš, do smrti s tebou nepromluvim" varovala jsem ho a prošla kolem něj na chodbu. Pak jsem se zastavila a ještě se vrátila. "Díky Tifo. Za všechno" řekla jsem ve dveřích a pak jsem šla ven.
...
"Liz? Cloude?" nechápal Sephiroth, co tam děláme.
"Ahoj. Přišla jsem se na tebe podívat. Vypadáš líp" řekla jsem a šla k němu. Sephiroth se ale díval na Clouda.
"Přišel ses mi posmívat?!" zeptal se ho a s velkou námahou vstal z postele.
"Ty mě absolutně nezajímáš. Jsem tu s Liz jako její doprovod." Sephiroth se podíval zpátky na mě.
"Nedobrovolnej doprovod. Nechtěl, abych za tebou jela...takže to dopadlo takhle" protočila jsem panenky.
"A to jako bude pořád stát ve dveřích?"
"Mě je to jedno. Jak ti je?" zeptala jsem se ho a Clouda dokonale ignorovala.
"Byl jsem u doktora a je mi mnohem líp. Ráno to bylo hrozný. A co ty...ty jsi doufám v pohodě. Viděl jsem Kate" oznámil mi.
"No, nedopadla taky zrovna nejlíp. Chci za ní jet hned od tebe. Jenom jsem se tady chtěla stavit a podívat se, jak jsi na tom" usmála jsem se na něj.
"Jsi hodná" objal mě.
"Chtěla bych ti něco říct. O samotě" otočila jsem se na Clouda. Nevypadalo to, že by se rozhodl nějak reagovat. Sephiroth se na něj nechápavě podíval. Já jsem na něj hodila vražednej výraz a pak jsem zhnuseně odvrátila zrak. Vypadalo to, že to ho přimělo odejít. Má to, co chtěl. Nenávistný pohledy na něj a úsměvy na Sephirotha.
"Pohádali jsme se. Nebavim se s nim" řekla jsem Sephovi. "Ale to není to, o čem jsem chtěla mluvit. Chtěla jsem ti říct, že už mezi náma nechci nic víc, než přátelství" řekla jsem a čekala na jeho reakci.
"Mezi náma někdy bylo něco víc?" zvedl obočí.
"No...ehm...teď jsi mě zaskočil...Bylo ne?! No každopádně prostě chci...teda spíš nechci, aby jsme se líbali a další podobný věci. Jenom přátelství."
"Je to kvůli němu?"
"S ním to nemá co dělat. Já jenom teď prostě potřebuju oddych" řekla jsem.
"Dobře. Aspoň, že mi nedáváš košem" usmál se na mě. Byla jsem ráda, že proti tomu nic neměl.
"Tak já už asi půjdu, aby neměl někdo problém a tebe nechám odpočívat" řekla jsem a měla se k odchodu.
"Děkuju, žes za mnou přišla." Pak jsem odešla a jeli jsme za Kate.
- Kate:
Když jsem se konečně probudila, cítila jsem se mnohem líp. Odkryla jsem deku a podívala se na mojí nohu. Stehno bylo celý ovázaný. Zajímalo by mě, jestli mi s tím něco dělali. Ale podle toho, jak mě to bolelo....jako že vůbec...mi s tím asi něco dělali. Pak jsem se podívala na svojí ruku, do který byla zavedená jehla a udělalo se mi špatně. Zavolala jsem sestřičku.
"Mohl by jste mi prosím sundat tu příšernost na ruce?" poprosila jsem a natáhla ruku.
"Divím se, že se vám dělá špatně z jehel, když jste porazila neporazitelnýho" sdělila mi.
"Co?" vykulila jsem oči.
"Rozšířilo se to hodně rychle. Jste teď legenda" řekla nadšeně. Já jsem zaúpěla a nastavila jí ruku.
"Už se cejtim mnohem líp....teda aspoň do tý doby, než jsem zjistila, co se šíří po okolí...takže mohla byste mi to sundat?" Sestřička přikývla a odpojila mě. Pak jsem se zeptala na tu nohu.
"Operace nebyla nutná. Jenom takovej malej zákrok...jako že vám ránu vyčistili od třísek a upravili, aby jste neměla moc velkou jizvu" sdělila mi. "Budete si ještě něco přát?" zeptala se mě po chvilce. Já jsem zakroutila hlavou a ona odešla. Netrvalo dlouho a přišli za mnou Liz s Cloudem.
"Ahoj Kate, tak jak ti je?" zeptala se mě a skočila ke mně na postel.
"Je mi fajn" řekla jsem prostě.
"No neznělo to tak" zamračila se Liz.
"Ále...jsem v pohodě, jenom jsem se teď o sobě dověděla, že jsem legenda...ta zpráva se šíří jako mor!" řekla jsem rozčileně.
"Všichni tě obdivujou..." řekl Cloud.
"Ale já tohle nechtěla. Nechtěla jsem slávu. Chtěla jsem jenom adrenalin."
"A vidíš, čeho jsi tím dosáhla. Podívej se na Clouda. Ten když porazil Sephirotha, taky ho všichni oslavovali" připomněla mi Liz Advent Children.
"Co?" vykulil nechápavě oči Cloud. Liz se na něj ironicky usmála.
"Jo. Ve filmu....v tom, ve kterým jsem se do tebe příšerně zamilovala" dala Liz slovo zamilovala do uvozovek. Takže se evidentně pořád neusmířili.
"No, ale jak ti jinak je co se týče zdraví?" zeptala se mě Liz.
"Dobrý. Noha mě nebolí a měla by bejt prej v pořádku. Nalili do mě snad litry krve, takže se cítim líp. Už bych i mohla jít domů, ale nepustí mě" našpulila jsem pusu.
"To vydržíš. Hlavně, že jsi v pohodě" usmála se Liz a stiskla mi ruku.
"A co vy dva?" podívala jsem se na ně. Cloud se podíval na Liz, ta zase do země. "Tak se teda asi nic nedovim..."
"Nebavim se s nim" vyhrkla Liz.
"A za všechno můžu samozřejmě já" odfrkl si Cloud. Já je sledovala.
"Jo můžeš, sám jsi to slyšel, když si mě a Tifu poslouchal!"
"No a?"
"To už se hádáte i tady?! Že se nestydíte" vešel do pokoje Zack. Oba dva najednou ztichli.
"Ahoj lásko" přišel ke mně Zack a políbil mě.
"No, tak my tě teda už nebudem otravovat. Akorát bysme se znova pohádali" řekla Liz. "Tak ahoj někdy" zamávala mi a pak odešla. Já jsem vzdychla a podívala se na Clouda. Ten nahodil provinilej výraz a šel za Liz.
"Koukám, že je doma veselo" podívala jsem se na Zacka. Ten mávnul rukou a pak mi všechno ve stručnosti řekl. Já na to neměla co říct. Leda to, že je to děsný a ať to už skončí tyhlety hádky. Jsou o ničem. Zack mi přinesl něco na zub, takže jsem to hned rozbalila a podělila se s ním. Ale moje šťastná chvilka s ním skončila ve chvíli, kdy přišla sestřička s vozíčkem.
"Moc se omlouvám, že vás ruším, ale budu vás muset odvýzt na vyšetření" řekla. Oba jsme se se Zackem na sebe smutně podívali. Pak mi pomohl aspoň na vozík, rozloučil se se mnou a odešel. Sestřička mě pak odvezla. Jenže když si mě od ní přebíral chlápek v kvádru a jeli jsme chodbou, co s nemocnicí neměla nic společnýho, docela jsem se děsila.
"Kam mě to vezete?" zeptala jsem se, ale on mi samozřejmě neodpovídal. Tak jsem byla zticha a zvědavá, kam mě to odveze.
Vypadalo to jako pracovna nebo tak něco a před obrovským oknem stála postava. Teda její silueta. Chlápek, co mě sem přivez, mě tady nechal samotnou. Přemejšlela jsem, kdo to je, ale nemohla jsem skrz světlo zaostřit.
"Takže ty jsi TA Kate..." poodešel mimo světlo a já ho poznala. Jenže jsem si nemohla vybavit jeho jméno. Liz by to věděla hned. Pátrala jsem v paměti, ale nemusela jsem dlouho.
"Čau Rufusi!" ozval se někdo ode dveří a prozradil mi jméno toho chlápka. Rufus Shinra. Otočila jsem se ke dveřím za mnou a málem si při tom vykroutila krk. A jakmile jsem ve dveřích uviděla toho frajírka užasla jsem...




Akého frajírka??? :D Kurňa, teraz nebudem môcť zaspať! :D :D :D Hmm... žeby Kate prijali predsa len do ShinRy? :D :D :D