close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

63. kapitola

15. května 2011 v 21:50 | Sobik |  Final Fantasy - Šílený příběh
"Hele hele, neposmívejte se mi jo?! Ty máš aspoň Liz, ale co já tady sám" dotlačil k nám Zack motorku.
"Hm, kdybys po nás prve nechtěl, aby sme ti tu motorku umyli my, možná bysme ti pomohli" řekla jsem a šla si natočit teplou vodu.
"Ahoj Tif" potkala jsem se s ní ve dveřích.
"Ahoj, kam se ženeš?!" podívala se na mě. Já samozřejmě zlitá od hlavy k patě.
"Ale, pucujeme motorku a trochu jsme blbli, jdu si pro teplou vodu. Ale jestli chceš, můžeš se k nám přidat. Zack nemá partnera na mytí" ušklíbla jsem se. Tifa se zasmála.
"Když mi potom pomůže s obědem, klidně se k němu přidám."
"Fajn, tak já mu to jdu vzkázat."
"A já vemu tu vodu" vzala mi kýbl. Já jsem se usmála a pádila ven.
"Nezapomněla jsi něco?" sledoval Cloud moje prázdný ruce.
"Ne. Potkala jsem Tifu, tak to donese ona. To znamená, že mám pro tebe dvojici, Zacku. Tifa ti pomůže, když jí potom ty pomůžeš s obědem" obrátila jsem se na něj.
"Super, to beru" opřel se o svůj stroj. Tifa byla hned u nás a šla mu pomoct. My s Cloudem jsme dodrhli to bláto a pak jsme mohli leštit. To jsem nechala na Cloudovi, protože jak řekl "svojí lásku si musí vyleštit sám". Doufala jsem, že potom nepřeleští i mě.
"Mohli bysme se jít potom projít" navrhla jsem Cloudovi.
"Projít? Jako pěšky?!" třeštil na mě ty svoje krásný oči.
"Jo. Je na tom něco špatně? Stejně sis teď umyl motorku, tak jí nech chvilku čistou."
"Já nikdy nechodim pěšky."
"Jojo. Když si špehoval Kate k Sephirothovi" řekla jsem. Ani nevím, jak jsem si na to vzpomněla.
"A máš to" posmívala se mu Tifa.
"Tak fajn" vzdal to Cloud. Šli jsme se umejt, převlíknout a mohli jsme vyrazit do města.
"Nezajdeme na zmrzku?" ukázala jsem na cukrárnu.
"Dobře, dáme si rovnou pohár" navrhl Cloud, tak jsme si sedli ke stolečku. Cloud nám objednal jeden dohromady.
"Hele nejsi ty ta holka, co chodí se Sephirothem?!" zastavil se nějakej kluk u našeho stolu. Všichni se na nás otočili. Já jsem se zděšeně podívala na Clouda. Ten ponechal chladnou hlavu.
"Ona s ním nechodí a nikdy nechodila, tak jí nech na pokoji" odpálkoval ho. Já jsem tam seděla jako zařezaná.
"Nic si z toho nedělej" podíval se na mě Cloud.
"Tobě to nevadí?" zeptala jsem se ho. Zakroutil hlavou.
"Nech to plavat. To je minulost. Teď tady na nás čeká chutnej pohár" podával mi lžičku.
"Tak fajn" usmála jsem se a pustila se do něj. Ale v hlavě mi pořád vrtal ten kluk...

  • Kate:
"Vážně jsi v pořádku?" zeptal se mě ještě jednou Yo.
"Neměla bych?!" podívala jsem se na něj. "Je mi fajn" odsekla jsem.
"Nevypadáš tak."
"Jak by se ti asi líbilo, kdyby se ti stalo tohle a ty bys s tim nemohl nic dělat?!"
"Vždyť s tim můžeš něco dělat...vlastně jsem to už udělal za tebe" podíval se k prázdným dveřím.
"Co myslíš, že s ním udělaj?" zeptala jsem se.
"Proč se ptáš?
"Nechci, aby mu ublížili."
"Ale on ublížil tobě, zaslouží si trest." Zamračila jsem se na něj.
"Je to jenom kluk. Nechápe, že to, co dělá, je špatný" šla jsem ke dveřím.
"Kam chceš jít?" podíval se na mě kamenným výrazem.
"Za Rufusem" řekla jsem a odešla. Před dveřma Rufusovy kanceláře jsem ale zaváhala. Co když má Yo pravdu...
"Jak dlouho budeš stát za těma dveřma, Kate?!" ozvalo se zevnitř. Vzala jsem za kliku a otevřela.
"Jak víte, že to jsem já?" zeptala jsem se. Rufus se jenom tajemně usmál.
"Tak kvůli čemu jsi přišla tentokrát?"
"Kvůli Renovi" řekla jsem. Rufus se na mě zkoumavě podíval.
"Moc se za něj omlouvám a..."
"Co s ním chcete udělat?" přerušila jsem ho.
"To není tvoje věc" odvětil a začal se věnovat věcem na jeho stole.
"Jelikož jste mi ho dal na starosti, tak je" opřela jsem se o stůl.
"I tak ti to neřeknu" stál si za svým. Já jsem jenom zavrčela a odešla.
"Tak kde je?!" vrhla jsem se na Yoa, kterej byl pořád v mým pokoji.
"Nic ti neřeknu."
"Myslela jsem, že jsme přátelé."
"Proč tě to tak zajímá?!"
"Je to Reno. I když se ke mně chová tak, jak se chová, není mi lhostejnej. A já nechci, aby se mu něco stalo. Chtěl bys, aby se stalo něco mně?!" podívala jsem se mu do očí.
"Proč by se ti mělo něco stát?" snažil se odbýhat od tématu.
"O tom teď nemluvim. Dala jsem příklad. Chápeš, že je stejně starej jako já?! Představ si mě na jeho fleku..." Yo se na mě chvilku díval a pak vzdychl.
"Je ve sklepeních" řekl. Já jsem přemejšlela, jestli mu mám věřit a nakonec jsem se tam vydala. Do sklepa vedly železný vrata, který střežili dva vojáci. Co jim asi tak řeknu, když mě nebudou chtít pustit?! Nadechla jsem se a šla k nim.
"Co tu děláš?!" napřímil se jeden z nich.
"Jdu s váma pokecat..." protočila jsem panenky. "Je tam Reno?" zeptala jsem se a koukla na dveře.
"Tam nikdo nesmí" napřímil se ten druhej.
"Víš, co jsem zač?!" přešla jsem k němu. On polkl.
"Ehm...ne. Ale jsi žena, takže tady nemáš co dělat."
"A říká ti něco jméno Kate?" usmála jsem se na něj ironicky.
"Myslíš tu, co porazila Sephirtoha?!" zeptal se druhej.
"Jo jo, přesně tu myslim. Takže pokud nechcete mít stejnej problém, jako eS, tak mě pustíte dovnitř" založila jsem si ruce na prsou. Oni se na sebe podívali.
"Nebojte, nikomu to neřeknu" přesvědčovala jsem je.
"Vážně?" podívali se na mě, jako bych si z nich dělala srandu.
"Jasně. Proč bych to asi tak dělala..." vzdychla jsem. Oni pokrčili rameny a pustili mě dovnitř.
"Reno?" zavolala jsem, když jsem se ocitla v tichu a tmě. Svítilo tady jenom pár světel a ještě ke všemu tlumeně.
"Kate?" ozval se odněkud zezadu. Já jsem tam hned šla a radši jsem se nerozhlížela kolem. O ShinŘe kolovaly různý věci a já jsem nehodlala cokoliv zahlídnout.
(P.S.: K další části si pusťte tenhle http://www.youtube.com/watch?v=9Wa7dFR09vU&feature=player_embedded#at=202song, protože u toho jsem to psala a přijde mi to krásnější:D)
"Reno?!" vytřeštila jsem oči na tmavou postavu v rohu za mřížema. On vyšel ze stínu. Byl celej pomlácenej.
"Jak ses sem dostala? Co tady vůbec děláš?!" podíval se na mě jedním okem, protože to druhý měl úplně opuchlý.
"Tak tohle udělaj s člověkem, co neposlechne?!" přešla jsem blíž k mříži.
"Kdyby jenom tohle...ale co, aspoň si za mnou přišla, než skončim úplně" pokusil se usmát. "Proč si vlastně přišla? Podívat se, jak dopadnu za to, že si dovolim na jedinou holku v celym komplexu?!" sedl si na špinavou zem.
"Já ti říkala, že to nemáš dělat. Tak trochu sis to zasloužil. Ale je mi to líto" sedla jsem si taky a opřela se o mříže.
"A víš vůbec, co se mnou hodlaj udělat?!"
"Co?! Tohle není všechno?" otočila jsem se na něj.
"Ne, Rufus mě chce dát do laboratoře...víš, co to znamená ne?!"
"To nedovolím" řekla jsem.
"A co chceš udělat?!" zamračil se na mě. "Stejně jsem ti u prdele, protože jsem zmetek."
"Zmetek seš, to máš pravdu, ale u prdele mi nejsi" řekla jsem. Reno zvedl koutky.
"Promiň, že se tak chovám."
"Myslela jsem si, že jsi jinej..."
"Měla bys mě potom radši?!" podíval se na mě vážně.
"To nevim..." Podívala jsem se mu do očí. Byl smutnej.
"Je mi to fakt líto. Všechno" řekl a přisunul se ke mně. "Ale už je na to asi pozdě co?!"
"Ještě není pozdě" opřela jsem si hlavu o mříže a dívala se, jak si se mnou proplejtá prsty. "Něco vymyslim..."
"Tak by sis měla pospíšit, pokud ti za ti stojim." Já jsem zavřela oči, přemejšlela, jak ho z toho dostat a vnímala jeho ruku.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 wenndy-sobik wenndy-sobik | E-mail | Web | 16. května 2011 v 10:09 | Reagovat

Hmmmmm, víc asi nemá cenu říkat :D jenom hmmmm krása :)

2 drac-lebrun drac-lebrun | Web | 16. května 2011 v 11:49 | Reagovat

Děkuju:)

3 ℘Paulush℘ ℘Paulush℘ | 16. května 2011 v 22:20 | Reagovat

Super, krása... :) :) :) (idem čítať dalej :D )

4 drac-lebrun drac-lebrun | Web | 16. května 2011 v 23:57 | Reagovat

:):-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama