close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

77. kapitola

12. června 2011 v 15:13 | Sobik |  Final Fantasy - Šílený příběh
Jako že mi cesta z nemocnice připadala dlouhá, bylo to nic proti tomu, že jsem měla jet limuzínou s tmavými skly a s Yoem. Nevím proč, ale měla jsem z toho dost blbej pocit. Ale říkala jsem si, že cokoliv bude zkoušet, já se budu bránit. Asi půjdu do kostela a tam budu přísahat svojí věrnost Zackovi.
"Jak se vůbec máš?" zeptal se mě Yo, jen co se auto rozjelo.
"Fajn" řekla jsem zase.
"Já myslel, že se spolu normálně bavíme..." podíval se na mě smutně.
"Poslyš....nebudu ti lhát. Je mi v tvojí přítomnosti tak trochu trapně. Nevim, jestli to je tím, co se stalo, než jsem odešla..." řekla jsem to na rovinu.
"Myslíš ten polibek?!" řekl a já se na něj podívala. "Já...já na to myslím každou minutu..."
"Ale já nechci, aby ses do mě zamiloval ještě ty. Ten polibek byl omyl" rozčílilo mě to.
"Ještě já?!" nechápal a přemejšlel nad tím. "Tak Reno?!" zamračil se na mě. Mě zajímalo, jak přišel na to, že zrovna Reno.
"Řekla jsem mu, že budeme jenom přátelé, ale on pořád mele tu svou..."
"Tak proto jsi vyšla tak trochu naštvaná z jeho pokoje..."
"Já nemůžu mít dva vztahy...a ani nechci! Já mám Zacka, ale vy to pořád nemůžete pochopit..."
"Já to chápu."
"Tak proč jsi se mnou chtěl jet?! Neříkej, že jen tak..." našpulila jsem pusu. Yo se na mě provinile podíval. "Přesně jak jsem si myslela. Všichni jste stejný..." byla jsem zklamaná.
"A divíš se?! Jsme chlapi. A ty jsi moc krásná" hájil se. Já jsem se jedovatě zasmála.
"A zasnoubená" řekla jsem. Vypadalo to, že to Yoa zaskočilo.
"Cože?!"
"Slyšel jsi dobře, tak už mi dejte oba dva pokoj. Já se budu...a chci...vdávat. A za vás dva ne!" Yo na to nic neřekl.
"Proč tihle machírci vždycky dostanou ty nejlepší holky a na poskoky ShinRy nic nezbyde?!" řekl po chvilce Yo.
"Protože to jsou machírci?!" nadzvedla jsem obočí. Yo vzdychl. "Zacka jsem milovala ještě dřív, než jsem se dostala do tohohle světa. Jsme si prostě souzení a on mě má moc rád."
"Jak moc tě má rád, když je to sobec..."
"Nic o něm nevíš! Tak neříkej, že je sobec."
"Máš pravdu. Nevim o něm nic. Za ty roky strávený v ShinŘe jsem ho vůbec nepoznal...ale jak myslíš. Když si ho chceš vzít, vem. Ale aby ses pak v něm nezklamala, až mu budeš patřit."
"Jedinej, v kom jsem se zklamala, jsi ty a Reno" řekla jsem. Auto právě zastavilo, takže jsem rovnou mohla vystoupit.
"Slečno Kate, ještě nejsme na místě" zvedl se řidič zpod auta.
"To je dobrý, já to dojdu. Je to už jenom kousek" podívala jsem se na první domy města.
"Bude to jenom chvilinka. Jenom musím vyměnit pneumatiku, tak se počkejte" snažil se mě přemluvit řidič.
"Nebojte, problém z toho mít nebudete. A když jo, řekněte jim, ať se zeptají Yoa, proč jsem si předčasně vystoupila" řekla jsem mu. On na mě chvilku koukal jako na trotla a pak se zase věnoval svojí práci.
"No tak Kate počkej. Promiň!" volal na mě Yo.
"Já nechci tvojí omluvu. Jediný, co chci, je abyste mě nechali na pokoji. Oba dva. Vyřiď to Renovi. Nechci vás už nikdy vidět!" zařvala jsem na něj a spěchala domů.
"Už jsem se bál, že se nevrátíš" usmál se na mě Zack, jen co jsem přišla. Já jsem jenom zafuněla a šla nahoru, div jsem schody nerozdupala.
"Co ti provedli?!" běžel za mnou Zack.
"Už je nechci nikdy vidět. Nikoho z nich" zařvala jsem na celej barák a zabouchla za sebou dveře. Slyšela jsem jenom ránu. Otevřela jsem je a za nima stál Zack a držel se za hlavu.
"Ježiš! Promiň promiň promiň!" omlouvala jsem se mu hned.
"Dobrý, jenom jsem nestihl zareagovat. Myslel jsem, že víš, že za tebou jdu" pokusil se Zack o úsměv, ale bylo vidět, že jsem mu dala pěknou dělovku.
"Moc se omlouvám" řekla jsem a sáhla mu na vznikající bouli na čele.
"To je dobrý, jenom ze mě bude jednorožec" dělal si Zack srandu.
"Mmm...pojď sém" objala jsem ho.
"Za chvíli půjdeme, tak se pomalu připravujte vy hrdličky!" zařvala na nás zezdola Tifa.
"Jásně" zavolal na ní Zack zpátky a vtáhl mě do pokoje. Zamkl dveře.
"Co děláš?" podívala jsem se na otočenej klíč.
"Jdu dokončit to, co jsem nechal rozdělaný" odhalil mi Zack rameno a políbil mě na něj.
"Zacku Tifa říkala, že za chvíli jdeme..."
"Tak chvilku počká" usmál se na mě a položil na postel. "Stejně se budeme převlíkat" řekl a sundal mi tričko. Pak mě opatrně políbil na hojící se ránu. Já jsem vzdychla, zavřela oči a nechala se líbat. Pak si Zack sundal tričko a kalhoty. Já jsem chvilku váhala, ale pak jsem si sundala svoje kalhoty.
"Budeme si muset pospíšit" řekla jsem.
"Chceš rychlovku? Tak fajn" mrkl na mě Zack. Já jsem zakroutila očima.
"Víš o tom, že jsi jako droga?" řekl mi Zack, když do mě vnikl. Já jsem zasténala.
"Droga?" vydechla jsem.
"Jo. Člověk tě jednou okusí a pak tě chce pořád a pořád" vzychl, vzal mě za boky a přidával na intenzitě. Já jsem se svíjela v naprostý extázi.
"Zacku už dost!" vydechla jsem s převalila se na něj. "Nebo nebudeme moc přestat..."
"To je jedno. Aspoň někdo si v tomhle baráku musí užít..."
"Můžeme si užít potom...v noci."
"Mám rád, když se na tebe můžu dívat" usmál se na mě. Já jsem z něho slezla.
"Kam jdeš?" koukal na mě pohledem štěněte. Já jsem ho políbila.
"Oblíknout se...musíme jít. Nechci, aby na nás pak zkoumavě koukali" kývla jsem směrem ke dveřím.
"To budou stejně, protože takhle spokojenej úsměv už jsi dlouho neměla" zvedl se Zack z postele a přitáhl si mě k sobě.
"Jsem šťastnej, že si budu brát tebe" pohladil mě po vlasech. Pak jsme se šli oblíknout a Zack mi pomohl vybrat něco hezkýho na sebe, aby mi to zakrylo dekolt. Dolu jsme přišli ruku v ruce.
"No konečně" vstala Tifa od stolu. "Co vám tak dlouho trvalo?" zvedla obočí.
"Vybírání oblečení, co jinýho..." řekl Zack a smích zakrejval za kašlání. Já jsem zakroutila očima. Tifa si nás přeměřila pohledem.
"Jasně...když vemu v potaz, že jste to ještě vyráběli, tak jo" řekla.
"Jasně že jo" řekl Zack. Já jsem se snažila udržet kamennej výraz a po očku jsem viděla, jak se Liz láme smíchy.
"Tak radši jdeme" řekl Cloud.
Do restaurace jsme šli pěšky, protože to bylo kousek.
"Nikdy jsem si jí nevšimla..." zůstala jsem koukat na luxusní zevnějšek.
"To bude tím, že jsi nikdy nehledala restauraci. Tahle je absolutně nejlepší" řekl Zack a přidržel mi dveře.
"A nemají tady draho?" slyšela jsem Liz. Posedali jsme si ke stolu pro šest a hned u nás byl číšník.
"Co si budete přát k pití?" zeptal se nás.
"Doneste nám šampaňský" ozval se Zack. My jsme se na něj všichni podívali.
"Hned to bude pane" řekl číšník a odešel.
"Šampaňský?" vykulila jsem oči.
"Vždyť slavíme naše zásnuby a Lizin návrat. To chce pořádně zapít" políbil mě Zack.
"No tak, vy hrdličky. Nechte si to na přípitek" ozvala se Tifa. My jsme se usmáli a pak jsem očima zamířila k menu.

P.S.: Trochu kratší noo...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 wenndy-sobik wenndy-sobik | E-mail | Web | 12. června 2011 v 15:25 | Reagovat

Super :D Super :D Super :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama