O pár dní později...
"Kate! Pojď mi pomoct s těmi balónky!" volala na mě zezdola Liz. Dneska jsme měli slavit její narozeniny. Sice je má až zítra ráno, ale chtěla to oslavit už dneska. A protože mám narozeniny o pár dní dál, dělá to ze mě automaticky oslavence číslo 2. Momentálně jsem ale seděla na zemi v koupelně a opírala se o záchodovou mísu. Jo, už dva dny je mi špatně. Mám pořád nutkání jíst, ale pak zvracim. Nejdřív jsem si myslela, že to bylo z toho prošlýho salátu, co jsme se Zackem omylem snědli, ale Zackovi bylo špatně jenom chvilku.
"Kate, volá tě...už jsi zase zvracela?!" přiběhl Cloud a zamračil se na mě.
"To je dobrý" zvedala jsem se ze země.
"Měla bys to říct Zackovi..."
"Zvracela jsem jenom párkrát. Nic to není..." řekla jsem, i když mi zrovna moc dobře není. Zack neví, že pořád zvracim. Bylo to maximálně dvakrát, třikrát denně a já to nebrala v potaz.
"Nejsi náhodou těhotná?!" nadzvedl obočí Zack.
"Nee...to je blbost" prošla jsem kolem něj a šla za Liz.
"Tak kde jsi?!" visela Liz na zdi a přidržovala provázek s balónky.
"Promiň" řekla jsem a vzala si kladívko.
"Tady se člověk ani pomoci nedočká. Tifa lítá po nákupech, Zack je nevim kde a když potřebuju vás dva, jste taky někde v tahu!" kárala nás.
"Je to jenom oslava. A navíc je ráno...do večera času dost" usmál se na ní Cloud, ale ona po něm hodila vražednej pohled.
"To není jenom oslava! To je TA oslava. Mám osmnáctiny..." řekla nadšeně. Cloud se na mě podíval a za jejími zády mi naznačoval, jestli je Liz v pořádku. Mávla jsem rukou, jako že tohle je absolutně normální.
"Až doděláme ty balónky, na řadu přijdou konfety" sdělila nám Liz a já vzdychla.
"Doufám, že to s tou výzdobou nehodláš přehánět...kdo všechno má vlastně přijít?" zeptala jsem se.
"Noo, pozvala jsem Genesise, Kadaje plus bratry, pak pár lidí tady z hospody, který jsou na nás milý...jo a pozvala jsem Rena" řekla na konec. Já jsem byla v šoku.
"Proč Rena?!"
"Noo...jste kámoši ne?! A už ho pustili z nemocnice a já ho chci táák moc poznat. Víš, že žeru jeho vlasy" rozplývala se Liz. Cloud se na ní zamračil.
"Neboj, tebe mám nejradši" políbila ho. Já si sedla na židli a snažila se rozdejchat to, že se zase setkám s Renem. Předtím, než jsem se rozhodla, že už nechci nikoho z nich vidět, jsem mu poslala vzkaz, ať mě už nechá na pokoji. Mám z toho obavy.
"Kate jsi v pohodě? Není ti zase špatně, že ne?!" podíval se na mě Cloud starostlivě. Zakroutila jsem hlavou a chtěla namítnout, že se o mě nemusí tak starat.
"Jsme tady!" vpadla dovnitř Tifa s taškama, čímž přerušila moje namítnutí. A v závěsu Zack...
"Páni, tady to začíná vypadat jako párty místnost" rozhlížela se Tifa.
"Kde jsi byl?" podívala jsem se na Zacka ověšenýho taškama.
"Narazil jsem na Tifu, tak mě hned zaměstnala" podíval se na nákup. Pak se na mě zamračil. "Kate není ti nic?" zeptal se.
"Tohle začíná bejt moje jediná komunikace. Lidi se mě pořád ptaj, jestli jsem v pohodě, jestli mi nic není a tak...ale je mi fajn" řekla jsem a v tu chvíli se mi zvedl žaludek. To jsem zrovna nepotřebovala.
"Nevypadáš na to" sedl si vedle mě na bobek. Podívala jsem se mu do očí.
"Vážně jsem v pořádku. Jenom je mi dneska trochu špatně" přiznala jsem. No, vlastně trochu zalhala, ale nechci, aby si Zack dělal starosti. Cloud po mně hodil vražednej pohled. Zack si toho naštěstí nevšiml.
"Tak fajn, ale kdyby něco, neboj se mi to říct. Jdu pomoct Tifě" usmál se, pohladil mě po vlasech a šel do kuchyně. Já jsem se zvedla ze židle.
"Tak s čím potřebujete pomoct?" koukla jsem na Liz a čekala na její povely.
"Já si musím něco zařídit, tak pomož Liz s těm hřebíčkama" vrazil mi Cloud do ruky nářadí a vyběhl ven. My jsme s Liz zůstaly jenom koukat. Pokrčila jsem rameny a pak jsme dodělaly...už konečně...ty balónky. Potom přišly na řadu konfety a další kraviny.
"Už mě nepotřebuješ?" zeptala jsem se Liz asi po půl hodině.
"Ne. Už jenom dodělám pár věcí a je to hotový" řekla a já šla do kuchyně.
"Páni, tady to voní" nasála jsem směs jídla. Zack se na mě usmál.
"A co teprve, až to ochutnáš" vytahoval se. Podívala jsem se, co dělaj, ale zatím jsem nic pořádnýho neviděla. Jenom to, že Zack míchal nějakou červenou šťávu nebo co a Tifa měla připravený tácy...asi budou chlebíčky.
"Kate, můžeš na chviličku?" objevil se ve dveřích Cloud. Vzdychla jsem a šla za ním. Šel až nahoru a tam se zastavil.
"Co potřebuješ?" založila jsem si ruce na prsou.
"Na" podával mi krabičku.
"Co-to-je."
"Test." Přemejšlela jsem jakej...a pak mi to došlo.
"Ty jsi se snad úplně zbláznil! Zandej to, než to někdo uvidí. Já nejsem těhotná!!" vyjela jsem na něj.
"Je to jenom test. Jenom se přesvědč a pak ho klidně zlikviduj. Nikomu to neřeknu" strkal mi krabičku do ruky.
"Já ho nechci!" vracela jsem mu ho.
"Dělám to pro tebe jako kamarád, tak ber. Co se může stát?! Když jsi si tak jistá, tak by to neměl bejt problém ne?!" strčil mi ho do ruky násilím.
"Co vy tady?" vyšla po schodech Liz a vykuleně na nás koukala. Já jsem test rychle strčila pod tričko.
"Nic" řekla jsem naštvaně a odešla jsem do pokoje. Vytáhla jsem z podtrička tu krabičku. Chvilku jsem na ní jen tak koukala a přemejšlela. Těhotenský test. Držím v ruce těhotenský test a je pro mě. Bože...nahání mi to hrůzu. Vzdychla jsem a uklidila ho na místo, kde ho Zack nenajde. Pak jsem si stoupla před zrcadlo a vyhrnula si triko. Vždyť vypadám pořád stejně. Začínala jsem z toho bejt nervní, tak jsem dolu do kuchyně. Otevřela jsem lednici a vzala si jogurt. Potřebovala jsem se nějak uklidnit a jogurt s kousky nugátu to spraví.
"Tady má někdo pěkně mlsnej jazýček" koukal na mě Zack. Snažila jsem se skrýt svojí nervozitu a usmála se. Vzala jsem si lžičku a šla zpátky do pokoje. Z čeho jsem tak nervní?! Z toho, že mám v pokoji těhotenský test, nebo z toho, že by mohl ukázat něco jinýho, než bych chtěla?! Lehla jsem si do postele a někdo zaťukal. Vzdychla jsem a šla otevřít.
"Já se teď s tebou nebudu bavit Cloude!" řekla jsem a zabouchla dveře. Zuřivě jsem otevřela jogurt a narvala si do pusy plnou lžičku. Ách...nugát. Hned je mi líp. Pak mi to ale nedalo. Vytáhla jsem ze skrýše test a čučela na něj. Nejsem těhotná, to je přece jasný! Ale hryzalo mě svědomí. Strčila jsem krabičk pod tričko a šla na záchod.
***
Přesně jak jsem si myslela. Hned mám lepší pocit, že jsem měla pravdu. A taky, že nejsem těhotná. Nevim, co bych dělala, kdybych byla. Nedokážu si to představit.
Zbavila jsem se důkazů a s lepší náladou vyšla na chodbu.
"Nějaká vysmátá..." střetla jsem se se Zackem.
"Udělalo se mi líp. To asi po tom jogurtu" usmála jsem se.
"To je dobře lásko. Vadí mi, když tě něco trápí."
"Já vím" políbila jsem ho.
"Mmm...nugát" zavrněl Zack. Já jsem se pousmála.
"Pojď ochutnat dnešní menu" vzal mě Zack za ruku a táhl mě dolu.
"Tak co na to říkáš?" ukázal na svoje dílo. Obloženej tác.
"No, dal sis s tím záležet koukám... To je všechno, co jsi udělal?" zeptala jsem se.
"Ne, ještě jsem dělal dortíky s želém..."
"Páni, tak na to jsem zvědavá" byla jsem ohromena.
"Jsou zatím v ledničce, aby to stihlo pořádně stuhnout, ale ochutnej tohle" ukázal doprostřed tácu. Jenže v tu chvíli se mi zvedl žaludek a jen tak tak jsem to doběhla na WC pro veřejnost. Zack běžel za mnou.
"Kate, ty zvracíš?" stál za dveřma. Ne, zvedl se mi žaludek, a proto jdu čůrat... Začínalo mi z toho bejt blbě. Vyšla jsem ven.
"Mám to brát tak, že je ti šz mýho výtvoru na zvracení?!" koukal na mě zmateně.
"Ne, to ne. Ten tác vypadá moc pěkně. Promiň. Dneska mi vážně není moc dobře. Myslela jsem, že se to už zlepšilo..."
"Proč mu neřekneš pravdu?!" objevil se vedle nás Cloud. Vytřeštila jsem oči.
"Jakou pravdu?" nechápal Zack. Cloud se nadechl a spustil.
"Tají před tebou to, že jí je špatně už delší dobu. Tohle trvá už pár dnů a docela bravurně to tají. Nikdo, kromě mě, neví, že jí je špatně. Ale já jsem si toho naštěstí všiml" řekl Cloud vážně. Jako by jsme se bavili o rakovině.
"Je to pravda Kate?" otočil se na mě Zack. Naštvaně nevypadal.
"Nechtěla jsem tě tím zatěžovat. Nic to není. Jenom jsem prostě něco špatnýho snědla..."
"Ale nesnědla" skočil mi do řeči Cloud.
"Cloude mlč!" osočila jsem se na něj.
"Promiň, ale měl by to vědět..."
"Nic ti do toho není!"
"Vědět co?" těkal mezi náma očima Zack.
"Kate je totiž..."
"Cloude buď zticha!"
"...těhotná" dořekl mezi mýma nadávkama. "Promiň, ale někdo mu to říct musel a ty ses k tomu jaksi neměla" řekl omluvně.
"Těhotná?" vykulil na mě oči Zack. Vzdychla jsem a podívala se na Clouda.
"Ten test byl k ničemu. Nejsem těhotná..." Zack chudák pořád nechápal, o co tady jde a Cloud začal přešlapovat na místě a nevěděl, co říct.
"Cloud si myslel, že jsem těhotná a koupil mi test. Jenže nejsem."
"Promiň" řekl Cloud a zmizel jako pára nad hrncem. Zack pořád zarytě mlčel.
"Docela se bojim toho, co řekneš..." posadila jsem se na topení.
"Ehm...Cloud ti koupil těhotenskej test?" zůstal na mě koukat. Zrudla jsem a přikývla.
"To si s ním ještě vyřídim."
"Nech to bejt. Chtěl mi jenom pomoct."
"Ale je to tvoje volba, jestli si to chceš ověřit nebo ne" začal se Zack rozčilovat.
"Je to kamarád..."
"A jsi nebo teda nejsi těhotná?! Nějak jsem ten váš rozhovor nepochopil..." zůstal na mě koukat.
"Nejsem" řekla jsem hned. Zack na to nic neřekl.
"Tvůj názor?" zeptala jsem se.
"Jako na co?"
"Jestli bys byl radši, kdybych těhotná byla..."
"Já nevím...nějak mě to zaskočilo. Ale, kdybys byla...já nevím...asi bych byl šťastnej" rozzářil se a bylo vidět, že by asi šťastnej vážně byl.
"Aha" řekla jsem prostě. Pak nastalo trapný ticho.
"A co ty? Byla bys šťastná, kdybys byla těhotná?" prolomil Zack po chvilce to ticho. Nevěděla jsem, co říct. Byla bych šťastná?...




No, já bych šťastná asi nebyla :D Je jí 19 proboha...stejně je to provar :D ale jak jinak..super :)