- Liz:
Snažila jsem se celou tu dobu maskovat, jak strašně moc nemyslim na Sephirotha a docela mi to šlo. Nikdo si ani nevšiml, že není něco v pořádku. Ani Kate ne.
No...Kate...když o tom tak mluvíme, vážně se mi nelíbila atmosféra mezi ní, Zackem a Renem, když přišel. Bylo to docela dost divný a nedalo se to přehlídnout. Co se mezi tímhle trojúhelníkem děje?! Pozorně jsem sledovala celou tu situaci, jen co Reno přišel. Nepochopila jsem, proč Zack odešel do kuchyně s hubou nafouknutou, jako kdyby se snažil spolknout míč. Ale co jsem nepochopila víc, tak to způsob, jakým se podívala Kate na Rena předtím, než odešla za Zackem. Otočila jsem se na Rena. Ten stál jako tvrdý Y a nechápavě koukal. Pak si všiml, že na něj civim. Ukázala jsem, ať jde ke mně.
"Ahoj Reno" pozdravila jsem ho s úsměvem na rtech. Reno mě ale moc nevnímal a díval se směrem, kde zmizela Kate. Luskla jsem mu prsty před očima a Reno se na mě podíval.
"Nechtěl bys mi něco říct?" nadzvedla jsem obočí.
"Ehm co?" nechápal. Já jsem se podívala stejným směrem jako on.
"No řekla bych, že mezi tebou a těma dvouma je takový jistý napětí..." začala jsem.
"Jako já nevim, co proti mě Zack má! Vždyť nic nedělám..."
"No nějakej důvod asi mít bude. A navíc, s Kate si se docela sblížil...teda jako ona s tebou...má tě za kamaráda...teda aspoň měla, co vim...proto jsem tě pozvala...ale teď...no vypadalo to, že čekala, že nepřijdeš..."
"Měl jsem ještě práci...a posledně jsem jí trochu naštval..."
"Tak to bude nejspíš ono. A čímpak si jí naštval?" Reno se na mě zvláštně podíval.
"Jenom takovou hloupostí..." vyhnul se odpovědi. Já jsem trochu zapřemejšlela.
"Nooo podle toho, jak se na ní díváš to asi byla pěkná hloupost..."
"Jak se na ní dívám?!" zamračil se na mě. Já jsem si založila ruce na prsou.
"Jsem holka..."
"No a?!"
"Tím pádem poznám, že se ti líbí ty blbečku. Proč bych to asi jinak říkala..."
"Třeba proto, že jsem blbeček?!" Vzdychla jsem.
"Divím se, že se s tebou chce vůbec bavit..."
"Hele nejsem tak děsnej..."
"Říkáš ty..." dodala jsem.
"Proč jsi tak rejpavá? Já myslel, že jsi jiná..."
"Jiná ve smyslu jako Kate?! Proč jsi takovej blbeček?! Já jsem si o tobě taky myslela, že jsi jinej. Víc zábavnej...prostě Reno..."
"Jo já zapomněl, že o mě víš vlastně všechno..."
"Všechno ne..."
"Tak to je fajn, protože já o tobě nevim prakticky nic..."
"Jo, jenom takovej malej příběh na téma Sephiroth..." zamumlala jsem si sama pro sebe.
"Cos říkala?"
"Ále nic...radši si vem něco k pití a najdi si místo na sezení, protože jinak budeš mít na kontě tvých vrahů ještě Clouda" podívala jsem se přes jeho rameno na Clouda, kterej nás bedlivě sledoval. Reno se za ním otočil a zamával mu. Já jsem vzdychla a Reno po mně cinknul úsměvem. Pak mu ale úsměv spadl.
"Hm, tak já radši mizim...třeba na záchody...jinak jsem asi vážně mrtvej muž. Uvidíme se potom" řekl rychle a zmizel. Já jsem hledala původ jeho záměru... Zack zrovna přišel...aha...
Chvilku se rozhlížel a pak šel ke mně.
"Nevidělas Kate?" zeptal se mě a rozhlížel se.
"Ne. Zase ste se pohádali?" vytušila jsem.
"Takhle bych to nenazval. Jenom jsme se trochu chytli, nic víc..."
"Jo a proto seš naštvanej a Kate určitě taky, tím pádem se spolu určitě nebavíte...takže pohádali..."
"Nech to bejt Liz. Ať se stalo cokoliv, chci s ní mluvit. Takže si jí opravdu neviděla?"
"Ne..." Zack vzdychl a odešel. Já jsem se otočila a chtěla jít ke Cloudovi. Jenže mě zase zastavilo pár lidí na pokec s oslavencem. Zanedlouho přišel zpátky Zack.
"Tak co, našel jsi jí?" zastavila jsem ho.
"Jo..." řekl smutně.
"Jsi v pohodě? Je...je Kate v pohodě?" vykulila jsem vyděšeně oči a myslela na nejhorší.
"Není. Zase zvracela a není jí dobře. Reno jí šel odnýst do pokoje a já jdu pro nějaký léky...a oznámit, že Kate už asi nepřijde..."
"Musim za ní!" vyhrkla jsem.
"Ne. Ty zůstaň tady. Aspoň jedna z vás...ne že bych tě k ní nechtěl pustit, ale..."
"Jasný, chápu...jsem přece hostitel" usmála jsem se.
"No nechci tady vyvolávat moc poplach, takže kdybys byla tak hodná a pomalu tady roznesla, že Kate už asi nepřijde" pokusil se o úsměv Zack a pak šel pryč. Já jsem konečně došla ke Cloudovi. Sedla jsem si mu na klín a vzdychla jsem.
"Copak?" políbil mě. Já jsem se mu podívala do těch jeho krásnejch očí a usmála jsem se.
"Ale nic. Jenom jsem myslela, že na sebe budeme mít víc času a ještě ke všemu se udělalo Kate špatně, takže to tady musim zvládnout všechno sama..." začala jsem si stěžovat.
"Ale...ty to zvládneš. Jsou to přátelé...neřeknu, kdyby to byli cizí lidi...a navíc jsi tu oslavu chtěla" dodal Cloud. Zakroutila jsem očima.
"Já vim..."
"A když o tom tak mluvíme o těch stížnostech, Genesis je tady" díval se Cloud ke dveřím. Já jsem myslela, že se mi nadobro zastavilo srdce a bála jsem se otočit.
"Ale neboj...jeho s ním nevidim. Patrně přišel sám... Asi věděl, že by to nedopadlo dobře..." dodal Cloud a já se mohla nadechnout. Vstala jsem a otočila se na Gena. Ten, jakmile mě spatřil, mi zamával a volal mě k sobě.
"Ahoj...myslela jsem, že nepřijdeš" objala jsem ho.
"No..." začal. Odtáhla jsem se a viděla jsem v jeho výrazu starost.
"Co se děje?" zaptala jsem se pohotově. Genesis se rozhlídnul po baru, jakoby měl naspěch.
"Jak to říct...no...Sephiroth se nějak dozvěděl o tý oslavě a tím pádem o tom, že jsi naživu..."
"A? Co to znamená?!" zeptala jsem se vyděšeně.
"Jenom se na mě prosím nezlob, ale já neměl jinou možnost..."
"Tak už to vyklop a nenapínej mě!"
"Je tady..." Tep se mi zrychlil a já se rozhlídla po baru.




Užasne co se dá na blogu dělat :)
http://www.websurf.cz/?ref=26701