close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

87. kapitola

10. července 2011 v 21:59 | Sobik |  Final Fantasy - Šílený příběh
"Liz?" přišel za mnou Cloud. "Co tady děláš?" nechápal.
"Tak přece jenom" usmál se na mě Reno a odešel. Já jsem ho sledovala, než mi byl z dohledu. Pak jsem se podívala na Clouda.
"Proč jsi tady?" sedl si místo Rena a čekal, co mu povim.
"Nechci tam bejt. Nechci bejt mezi lidma, když trpim...a oni to ani neviděj..." vzdychla jsem.
"Jestli je to kvůli němu...proč si s tím vůbec děláš starosti?!"
"Neměla bych snad?! Ví o mně, chce mě a může sem kdykoliv, sakra! Copak to nikoho z vás ani trochu netrápí?! Vlastně ne... Zack a Kate to nevěděj, jakože proč by se s tím zatěžovali a ty..."
"Jo to je přesně ono. Proč by se s tím zatěžovali?! Dalas mu jasně najevo, že už ho nikdy nechceš vidět, ať se ti straní ne?! Tak se jím přestaň zaobírat a užívej si života dokud můžeš..."
"Dokud můžeš..." zopakovala jsem. "Jak dlouho znamená to dokud? Den? Týden? Já nevěřim, že mi dá pokoj...leda Kate, ale mně ne...a můžu si za to jedině sama...někdy přemejšlim o tom, že bych se vrátila domů..." schovala jsem obličej do dlaní, aby Cloud neviděl, jak mě to trápí.
"Vždyť jsi doma..." řekl Cloud automaticky. Výsměšně jsem zafrkala.
"Já myslím jako doopravdy domů. K mým rodičům..." zvedla jsem hlavu a zmučeně se na něj dívala. Cloud vyděšeně těkal očima a ztěžka dýchal. Nakonec se zvedl a beze slova odešel. Já jsem jenom zůstala koukat a pak jsem se za ním rozeběhla. Lidi v baru jsem ignorovala. A přesně v okamžiku, kdy se jeho začala motorka rozjíždět, stoupla jsem si před něj a lapala po dechu. Cloud se na mě mračil, jakoby mě chtěl přejet. Celou tu dobu jsme si hleděli do očí. Pak Cloud seskočil a začal mě vášnivě líbat.
"Nechci, abys odešla jenom kvůli němu...nějak...nějak to zvládneme..." Já jsem jen tak stála a přemejšlela nad tím, jestli by bylo rozumnější odejít nebo ne. Na jednu stranu jsem chtěla, kvůli mnoha věcem, ale na tu druhou...nechtěla jsem odejít nikdy. Nechtěla...nemohla bych opustit Clouda.
"Dobře..." vydechla jsem po chvilce.
"Vážně?" byl překvapenej mojí odpovědí.
"Mám prostě jenom krizi, tak je nejlepší utýct..."
"Tak utečeme spolu" nasedl Cloud na motorku a čekal, až udělám to samý. Já jsem jenom zůstala koukat.
"Tak naskoč. Pojedeme někam daleko..."
"Ale..."
"Je teprve večer a ráno je daleko...tak naskoč a nech starosti za hlavou" pokývl hlavou, ať si za něj vlezu. Já jsem chvilku váhala, ale pak jsem nasedla.
"Kam to bude?" otočil se na mě ještě, než jsme se rozjeli.
"Do ráje..." usmála jsem se na něj sladce a motorka se prudce rozjela.

  • Kate:
"Liz? Kde je Liz?!" otáčela jsem se všude kolem, když jsem naposledy ukrojila z dortu. Rozhlížela jsem se po všech stranách, ale nikde jsem jí neviděla. Vždyť tady ještě před chvílí byla...
"Zacku neviděli ste Liz?" přišla jsem k baru.
"Ani jsem si nevšimla, že odešla" poznamenala Tifa. Šla jsem na chodbu, kde jsem se střetla s Renem.
"Co tady děláš?!" vyděsila jsem se.
"Stojím?!" podíval se na sebe. Zakroutila jsem očima.
"Tys asi Liz neviděl co..." vzdychla jsem a chtěla jít.
"Náhodou jo" zastavila mě jeho odpověď. "Ale divim se, že jí hledáš až teď..."
"Až teď?!"
"Jo...byla tady celou tu dobu, co jsi ty sfoukávala svíčky a rozdávala úsměvy na všechny strany..."
"Ne, Liz byla u dortu se mnou" hájila jsem se. Ještě mi říkala posluž si...
"No, tak to jsem si tady povídal asi s jejím dvojníkem" poznamenal Reno a svezl se na schody.
"Myslíš si, že jsi vtipnej?!" vyjela jsem na něj.
"Ne, jenom se snažim nebejt jako ty."
"Jako já?!" zamračila jsem se.
"Jo. V jednu chvíli jsi ťuťuňuňu a v tu druhou jenom ječíš...což mi připomíná, že tahle situace většinou nastává, když spatříš mě" začal si Reno stěžovat. Já jenom zůstala koukat.
"A víš co?! Mě už tohle nebaví. Vzdávám se snahy o nevim jakej vztah a vzdávám se titulu "tvůj nej kámoš"..." zvedl se a prošel kolem mě. Já jsem jenom naprázdno otevírala pusu a nevěděla, co říct. Pak jsem na chodbě zůstala sama a přemejšlela nad tím, co mi právě řekl.
"Je na mě něco špatně?!" stoupla jsem si před Zacka.
"Ehm...proč se ptáš?" civěl na mě, jako bych se ho zeptala na nějakou hovadinu.
"Prostě mi odpověz, protože je se mnou asi něco špatně, když nemůžu najít mojí nejlepší kamarádku a můj nejlepší kamarád to právě vzdal..." založila jsem si ruce na prsou.
"Co? Jako, že Liz je nezvěstná a Reno se s tebou nechce bavit?" přeformuloval si to Zack po svým. Zběsile jsem přikývla.
"Co se stalo?"
"Řekl mi, cituji...Mě už tohle nebaví. Vzdávám se snahy o nevim jakej vztah a vzdávám se titulu tvůj nej kámoš...a prostě odešel..."
"Jen tak?"
"Ne...předtím jsem na něj jaksi vyjela..." dodala jsem.
"Aha" řekl prostě Zack.
"A-ha?!"
"Vydíš? Už to děláš zase..."
"Co!"
"Zase vyjíždíš..." Zavrčela jsem a odkráčela pryč. Pak jsem se ale naštvala a šla jsem ven a doufala, že Rena ještě stihnu. Nikde jsem ho ale neviděla...
"Ježiši" vyděsila jsem se, když jsem se otočila zpátky. Reno stál opřenej o zeď přímo vedle dveří.
"Kdybys nevyběhla jako nasupená furie, tak bys mě možná zahlídla" pronesl a já dělala, že jsem ho přeslechla.
"Pojď zpátky..." poprosila jsem ho.
"A proč bych měl?"
"Protože...no protože tě tam chce jedna holka, co tě považuje za kamaráda..."
"Tak jí vzkaž, že mě naštvala a tady je to bezva" rozhlídl se Reno kolem sebe.
"Ráda by se ti omluvila..."
"Poslouchám..." řekl a já si pomyslela, jakej manipulativní sobec je.
"Promiň, že jsem na tebe vyjela...ale částečně si za to můžeš sám, kdybys na mě pořád nezkoušel to, jak jsi neodolatelnej..." řekla jsem.
"Jsem neodolatelnej?" šibalsky se na mě usmál. Já jsem našpulila pusu a chtěla vypustit obvyklej proud nadávek. Jenže Reno mě zastavil dřív, než jsem otevřela pusu.
"Vidíš?! Už mi chceš zase nadávat..."
"Nechci" zalhala jsem okamžitě. Reno se začal smát.
"Víš, jak nasupeně vypadáš? Tenhle pohled znám moc dobře a po něm vždycky přijde výbuch. Strávil jsem s tebou dost času, abych si těhletěch věcí všiml..." Já jsem jenom uraženě stála, protože jsem nechtěla, aby měl pravdu. Snažila jsem se uklidnit.
"Co, žádný nadávky? Že by ti na mě opravdu záleželo, když se přemáháš?" rejpal do mě. Já jsem jenom zúžila oči a snažila jsem se ho zabít pohledem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Udělej...

...Klik:)

Komentáře

1 Tamara Tamara | E-mail | Web | 10. července 2011 v 22:25 | Reagovat

krásný jako vždy :D už se těším na další :D

2 drac-lebrun drac-lebrun | Web | 10. července 2011 v 22:38 | Reagovat

Děkuju:)

3 ℘Paulush℘ ℘Paulush℘ | 10. července 2011 v 22:55 | Reagovat

Super! :D Som zvedavá, kam šli Cloud s Liz... :) mám síce typ, že do lesa... ale... :D

4 drac-lebrun drac-lebrun | Web | 10. července 2011 v 23:01 | Reagovat

:D:D Jo něco takovýho mě taky napadlo...ale upřímně ještě pořádně nevim:D:D

5 wenndy-sobik wenndy-sobik | Web | 10. července 2011 v 23:42 | Reagovat

No,zase krásný jako vždycky, vůbec nemá cenu to komentovat :D Super, máš velkou pochvalu :)

6 drac-lebrun drac-lebrun | Web | 11. července 2011 v 8:21 | Reagovat

Už nevíš jaký komenty psát viď:D:D Já taky dycky přemejšlim, co originálního bych mohla napsat:D Tak mi piš, že to bylo hnusný xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama