- Liz:
Pořed nechápu, jak jsem tam mohla všechno jen tak nechat a odjet. Doufám, že na mě nebude Kate naštvaná, že jsem jí tam nechala na krku celou oslavu. A ještě ke všemu ten Sephiroth. Mám strach...
"Liz!" zařval na mě Cloud.
"Co?" vytrhlo mě to z mýho přemejšlení.
"Ptal jsem se tě, kam se dáme. Doleva nebo rovně?" ukazoval na cesty před náma. Já jsem musela zaostřit, protože v tý tmě to ani nebylo moc vidět. Ta doleva se mi líbila víc. Byla taková zastrčená...tajemná...
"Tudy" ukázala jsem na tu cestu a Cloud prudce zatočil. Ocitli jsme se mezi skálama.
"Abysme nezabloudili" řekla jsem nahlas.
"Neboj, na tohle mám smysl, zapamatovat si, kudy a kam" otočil se na mě a věnoval mi úsměv, ale pak se zase věnoval jízdě. Kličkovali jsme mezi skálama a vypadalo to, že míříme do nějakýho lesa. Jenže nakonec jsme vyjeli na nějakou pláň. Byla obrovská a vypadalo to jako na savaně, protože tady byl jedinej strom. Cloud zastavil a já se vydala k tomu stromu. Byl nezvykle velkej a když jsem přišla pod něj, tvarem mi připomínal obrovskej deštník.
"Ten má ale velkej kmen. Ani ho neobejmu" přiložila jsem na něj ruce. Cloud si stoupnul z hruhý strany a udělal to samý. Prstama jsme se dotkli.
"Už ho objímáš" řekl zpoza stromu. Já jsem se usmála a obešla strom.
"Je úžasnej..." vzdychla jsem.
"Je to jenom strom..."
"Já vím, ale cítim něco...něco...nevim jak to popsat..." řekla jsem a zavřela oči.
"Magii?" ozvalo se z koruny stromu. Oba dva jsme ustoupili od stromu, jako by sme dostali elektrickou ránu. Cloud hned tasil svojí zbraň...kterou má radši než mě, mi občas přijde.
"Tohle nebude potřeba Cloude..." řekl ten dotyčnej a my jsme se na sebe zvláštně podívali. Pak zapraskali větve a my zase upřeli zrak na strom.
"Kdo jsi?" zeptala jsem se.
"A kdo jsi ty?"
"Jsem Liz a pokud jsi dobře informovanej, musel jsi to jméno aspoň jednou zaslechnout..." podotkla jsem.
"Áno, slyšel jsem o tobě. Ale spíše ve spojení Sephirotha...." Vzdychla jsem.
"Proto jsme tady...abych si od toho jména mohla aspoň na chvilku odpočinout."
"Ukaž se!" řekl naléhavě Cloud.
"Je to už pár let, ale ty jsi pořád stejnej, jak vidno" uslyšeli jsme smích. Já jsem se s velkým otazníkem podívala na Clouda, co mělo znamenat těch pár let, ale Cloud se mračil. Pak se zachvěly nejspodnější větve a na zem dopadlo nějaký zvíře.
"Jsi zvíře?!" kulila jsem oči na tmavou siluetu.
"Dovol, abych se ti představil. Jsem Red XIII" řeklo to zvíře a vyšlo ze stínů stromu.
"Red?" řekli jsme s Cloudem nastejno. Jasně, že jsem věděla, kdo je to Red XIII.
"Áno, jsem to já" povzdychl si.
"O můj bože, tak tebe bych rozhodně nečekala. Jsem moc ráda, že tě můžu poznat" kulila jsem na něj pořád ty oči.
"Mysleli jsme, že jsi skončil někde bůh ví kde, nebo dokonce, že jsi zemřel...proč se tady skrýváš?" nechápal Cloud.
"Už mě nebavilo čelit každýmu nebezpečí a Cidovým cigaretám...ale tady...tady je jistá magie" významně se na mě podíval. Cloud na to nic neřekl a rozhlížel se kolem. Já jsem tam jen tak stála a snažila se ignorovat to, že si mě Red prohlíží.
"Cloude, co kdybys mi pověděl, co se děje v Midgaru? Zaslechl jsem něco ohledně Sephirotha...aaa....taky ohledně Zacka. Prý se bude ženit" nadzvedl obočí a otočil se na Clouda.
"Co přesně jsi slyšel?" zeptala jsem se dřív, než to udělal Cloud.
"Dost se ti podobá, víš to?" řekl Cloudovi. Myslel tím mě?!
"Taky je moje" řekl vážně Cloud, sedl si na zem a opřel se o kmen stromu. Takhle klidnýho a uvolněnýho jsem ho dlouho neviděla. Dělá to ta "magie" nebo Red?!
"Slyšel jsem, že jakási Liz...což máš být asi ty...ukradla největšímu krutovládci srdce, je to pravda?" podíval se na mě tázavým pohledem Red. Já jsem se smutně podívala na Clouda.
"O tomhle mluvit radši nechci...stačí jenom to, že už je to za mnou..."
"To jsem také slyšel. Prý ho dívka jménem Kate porazila, ale on se vzepřel a tak dále a tak dále. Pořád to samé dokola. Sephirotha není nikdy dost. Ale to už jsi poznala, že ano?!" Vzdychla jsem.
"Copak nebude nikdy konec?" vyslovila jsem nahlas po chvilce.
"Už chápeš, proč jsem odešel?!" usmál se na mě. "A kdo je ta slavná Kate?"
"Je to moje nejlepší kamarádka. Přišly jsme sem společně. A je to ta, kterou si Zack bude brát" doplnila jsem jeho informace.
"Ach tak. Takže tu máme dvě slavné, které jsou kamarádky a přítelkyně dvou velmi známých jmen" podíval se Red na Clouda. Ten se zamračil.
"Dvě?! Dvě slavné?!"
"Áno. Copak Liz není ona dívka, kterou Sephiroth zabil a zpět k životu jí pomohla magie?!"
"Jak o tom víš?" vykulila jsem oči. Cloud taky zůstal koukat.
"Informace. A cítím z tebe onu magii. Jeskyně s modrou energií?" hádal. Mně začalo srdce bušit jako někde na diskotéce.
"Je to dar. Umíš ho použít?"
"Použít? Jenom se to do mě vsáklo, abych mohla zase žít..."
"Takže žádný vedlejší účinky?"
"Co všechno víš?" zvedl se Cloud ze země a šel ke mně.
"Víš Cloude, jsem na tomhle světě už moc dlouho a vím mnohé. Byl jsem na místech, kde moc lidí nebylo. Třeba jako tady. Takže vím o modré energii a její síle" řekl Red a švihl ocasem, aby mu vzplanula samotná špička. Pak ke mně přistoupil.
"Snaž se to ovládnout" řekl. Já jsem se chtěla zeptat, co ovládnout, ale pak jsem zapomněla všechno, co jsem chtěla a myslela na to, že jestli se teď nezhroutim, tak to bude zázrak. Red ke mně přiložil jeho ohnivý ocas a když jsem skoro na dotek cítila to teplo na mojí ruce, ta začala zářit. Sama od sebe. Bez kamene.
"Tvoje tělo se cítí ohroženo."
"Ona září!" vyjekla jsem. Pak Red spojil svůj ocas s mojí rukou a já měla co dělat, abych nezačala křičet.
"Co je to?!" koukala jsem na svoje tělo, který celý od hlavy až k patě svítilo a olizovaly ho modrý plameny.
"Ona hoří!" díval se na mě vyděšeně Cloud a chtěl ke mně běžet. Jenže Red ho zastavil.
"I když je modrý, je pravý, takže by ti mohl ublížit..."
"Já nic necejtim" přejížděla jsem rukama po těle.
"Je nehořlavá...to je reflex, když se cítí bejt ohrožená..."
"Jakto, že to víš?! Co se ještě stane? Co bych měla vědět?!"
"Ve stavu ohrožení začneš zářit a když k tomu přidáš oheň...vznikne ti tohle" ukázal tlapou na mě.
"To je všechno?! Nebo ještě nějaký šílený blesky nebo něco podobnýho?!"
"Všechno...snad. Také nejsem vševědec. Vím jenom to, co vím."
"A jak se to vypíná? To se musim sfouknout?!" Jo jo, víc stupidněji jsem se zeptat nemohla.
"To musíš sama, tak jako já svůj ocas" řekl Red a šlehnul znova ocasem. Jeho oheň zhasl. Jak mám šlehnout sama se sebou?!




Jéj, Reda som nečakala :) (aj keď ja ho radšej volám Nanaki :D ) Ten koniec ma dostal... xD xD xD Jak mám šlehnout sama se sebou?! xD xD xD Ako vidím, Liz bude mať čarovnú moc... :D