94. kapitola
25. července 2011 v 13:16 | Sobik | Final Fantasy - Šílený příběh"Ahoj" pozdravila mě Liz, jen co vešla do dveří. "Dneska se tady nic neděje?" zeptala se.
"Po včerejšku to chce trochu větší voraz a mně se tady dobře pracuje v tom tichu" řekla jsem a otočila se na ní. "Liz!!!" vykulila jsem na ní oči. Ta zadržela dech a těkala očima.
"Doufám, že po mně neleze pavouk, protože toho bych asi nezvládla" ošívala se a já naprázdno otevírala pusu.
"Tvoje vlasy" vydechla jsem.
"Jo tohle..." ulevilo se jí a mávla rukou. Pak si sedla ke mně. "Co děláš?" podívala se na papíry. Já pořád kulila oči a nespouštěla je z ní.
"Cos to udělala?!" zeptala jsem se.
"Uvědomila jsem si, že to chce změnu. A vždyť vypadám pořád stejně. Jsou jenom o trochu kratší...no...trochu...trochu víc..." prohrábla si vlasy. Ty jí končily kousek pod ramena.
"A co to oblečení?!" uvědomila jsem si, co má v ruce. "Maskáče?!" ušklíbla jsem se.
"Viděla jsem je v obchoďáku...a docela mi slušej...musela jsem si koupit postroj na můjí krásňoučkou zbraň a zahlídla jsem je tam. Ale jsou to pytlový tříčtvrťáky, takže pohoda..." mluvila, jako by nic, ale já jsem jí vůbec nepoznávala. Tohle nebyla Liz. Co ještě nevim?! Á vzpomněla jsem si na to, co po mně chtěla.
"Dobře...fajn...hele...včera jsi se mnou chtěla mluvit..." řekla jsem narovinu. Liz trochu posmutněla a sedla si ke mně.
"Děje se mi něco divnýho...a...a souvisí to s tím, proč mi svítí ta ruka..." začala a já se zamračila.
"Jak divnýho?! Doufám že ne ve špatným slovasmyslu! Neumíráš, že ne..."
"Nee..." vykulila na mě oči, jako bych se zbláznila. Vydechla jsem.
"To je dobře, protože já družičku potřebuju...a to nutně...Zack mi nechce pomáhat..." naříkala jsem.
"Já ti klidně pomůžu...jen...teď se to snažim vyřešit a budu chvilkově pryč..." mluvila pořed tajně a já jí nechápala.
"Dobře...tak mluv" pobízela jsem jí a čekala, co mi řekne. Vypadalo to, že chvilku váhá, ale pak začala.
"Víš, jak jsme včera o tý oslavě byli s Cloudem pryč?" Přikývla jsem. "No, tak...chtěli jsme se někam projet, abych si trochu mohla pročistit hlavu...to s tim Sephirothem a tak...no a dorazili jsme na nějakou louku s jedním stromem. Něco jsem tam cítila...takový...no jako když ti přebíhá mráz po zádech nebo něco takovýho. No a pak se tam objevil Red...pamatuješ si na Reda?"
"To je ten lev nebo co, co vypadá jako spatlanina nevim čeho?!" zeptala jsem se a snažila se vybavit si ho.
"Jo. No a ten mi řekl, že ze mě cítí modrou energii" řekla Liz a já nejdřív vykulila oči a pak se zamračila.
"Modrou energii?! Myslíš to, jak ti svítí ruka?!"
"No...a pak se to stalo...když jsem v ohrožení...nebo se cítim v ohrožení...já...začnu svítit...ale ne jenom ruka...celá...a jsem nehořlavá..." řekla Liz a já jsem si v hlavě přemílala, co právě řekla. Co to vlastně řekla?!
"Svítíš?! Celá?! A jako jak nehořlavá?!"
"Přesně tak, jakej to má význam. Zapálili mě...hořim modrým plamenem" řekla šokovaně. Vypadalo to, že to nepobírá asi tak stejně, jako já.
"To protos byla teď pryč?" zeptala jsem se po chvilce, když jsem si to všechno ujasnila.
"Jo...něco se se mnou děje a já...no nepotřebuju, abych začala hořet tady v domě a celý to tady zapálila...takže chodim tam na tu louku a snažim se to ovládat...ale divim se, že se mi to nestalo dřív..." přemejšlela.
"Jo, to je divný...ale třeba to vyvolalo to místo..." řekla jsem a Liz pokrčila rameny.
"A co Cloud?"
"Snaží se mi pomoct...ale nejde to, když hořim...je z toho smutnej...asi jako já... Ale dneska jsme si to docela užili" usmála se. Já se usmála taky a představila si je, jak proti sobě bojují.
"Tak s čím všim chceš pomoct?" podívala se na ten bordel na stole.
"No, něco už zařízený mám. Ale to spíš jenom takový ty nepodstatný věci jako pozvánky, menu, dort a výzdobu. Jenže to hlavní nemám. Nemám místo a ani šaty..." vzdychla jsem.
"No tady někde musí bejt ten kostel, ve kterým pěstovala Aerith ty kytky ne, tak co tam?" navrhla mi a já uznala, že to je dobrej nápad. To mě ani nenapadlo. Beztak nejsem takovej maniak do Final Fantasy jako Liz.
"Tak to je fajn. Půjdeme to omrknout a pak už stačí zařídit jenom ty šaty a je to...snad..." spráskla jsem ruce.
"Chceš to jít omrknout ještě teď?" zeptala se mě Liz. Přemejšlela jsem, kolik času ještě na to zařizování mám a pak mi došlo, že to datum jsme se Zackem vlastně ještě neprobrali. Vylítla jsem ze židle a šla najít Zacka.
"Zacku...potřebuju s něčím nutně pomoct..." začala jsem, hned jak jsem ho uviděla.
"A s čím?" usmál se na mě a políbil mě.
"Potřebuju datum..." řekla jsem.
"Jaký zase datum?" zamračil se na mě.
"Datum svatby. Kdy chceš mít svatbu?"
"Jo tohle... mně to je jedno. Já si tě vemu klidně hned, když bude třeba... nechávám to čistě na tobě kotě" mrkl na mě a pro změnu jsem se zamračila já.
"Tak ti dík..." řekla jsem a nasupeně odešla. Co jsem si myslela?! To je hroznej flegmatik...
Komentáře
:D:D Díky...snad bude brzo...chtěla bych to do srpna celý dopsat, protože pak odjížim na dovolenou...takže mám asi co dělat xD
Noooo, tak to bylo hezké :) Líbilo se mi to, jsi šikulka :)
Pekné ako vždy! :-* :) "No tady někde musí bejt ten kostel, ve kterým pěstovala Aerith ty kytky ne, tak co tam?" Keď som začala čítať tvoju poviedku a našla tam všetkých okrem Aerith, pomyslela som si, že sa chceš iba zbaviť konkurencie kvôli Zackovi a Cloudovi a preto si ju tam nedala... :D ale je pravda že som si myslela, že ju tam dáš... ale zavadzala by... xD (inak, už mám na blogu konečne novú kapitolku ;) :D )




Zack a flegmatik? to se mi ani nechce věřit :D:D ale jinak pěknej díl jako vždy :D už se těším na další :D