Dlouho jsem nemohla usnout. Bála jsem se toho, co přijde. V posteli jsem se převalovala sem a tam, ale spánek nepřišel. Cloud spal jako poleno a v klidu oddychoval. Chvilku jsem se na něj dívala a pak jsem se rozhodla jít si pro pití. Vypila jsem dvě skleničky vody a šla si zase lehnout. Nakonec jsem usla.
***
Tentokrát jsem se ocitla rovnou na svatební hostině a stála u stolu se šampaňským. Jednu skleničku jsem držela v ruce. Pořád jsem se nejistě rozhlížela. Je to ten samej sen nebo ne?! Tamhle je Cloud. Položila jsem skleničku a šla za ním.
"Ahoj" usmála jsem se na něj. On se na mě taky usmál. Co když jsem si v tohle snu vybrala konečně správně a vzala jsem si Clouda?
"Nechceš si zatancovat?" zeptala jsem se ho tentokrát já.
"Nehraje tu hudba..." podíval se na prázdný podium. Já jsem se zamračila.
"Jak je možný, že tady není kapela?!" řekla jsem a rozhlížela se, kde bych jí našla. Ale místo toho jsem našla pohled, kterej se na mě upřeně dívá. Zbledla jsem a doufala, že ke mně nepůjde.
"Jsi v pořádku?" podíval se na mě starostlivě Cloud.
"Jo...já jen...no...támhle je Sephiroth. Měla bych radši zmizet..." řekla jsem, ale Cloud to pochopil jinak.
"Neboj. Určitě mu nebudu vadit, že si povídáš se mnou a nejsi s ním..." řekl a já si najednou uvědomila tu pravdu. Takže je to ten samej sen a já jsem si vzala špatnýho muže. Sakra, sakra, sakra.
"Jdu si pro pití..." ukázala jsem směrem ke stolu, kde jsem předtím stála a když Cloud kývl, tak jsem od něj odešla. Vypila jsem skleničku naráz a přemejšlela.
"Co je špatně?!" řekla jsem nahlas a v hlavě mi šrotovalo.
"Nechutná ti?" objevil se za mnou přesně ten, koho jsem nechtěla. Neotočila jsem se.
"To nebylo na to pití..." poznamenala jsem. Sephiroth mě objal kolem pasu.
"Děje se něco?" zeptal se mě starostlivě.
"To se teda děje...jakto, že jsem si vzala tebe?!" otočila jsem se na něj s vražedným pohledem. Vypadalo to, že ho ta otázka dostala.
"Řekla jsi, že si mě vemeš" odpověděl po chvilce.
"Ale já tě nemiluju. Já miluju Clouda! Vždyť to přece víš, tak jak je tohle možný?!"
"Cože?! Vždycky jsi milovala mě."
"To není pravda..." bylo mi do breku. "Co se to děje?! Všechno je špatně..."
"To bude dobrý" přitulil se ke mně. Já jsem se mu chtěla vzepřít, ale pak přišel Cloud.
"Jdu vám jenom popřát hezkej zbytek dne, protože už musim jít" usmál se na nás.
"Dobře, nenutím tě, abys tady zůstával" řekl Sephiroth.
"Tak sbohem" řekl Cloud a odcházel pryč. Já jsem chvilku koukala a pak jsem se vymanila ze Sephirothovy náruče.
"Cloude neodcházej!" běžela jsem za ním. "Neodcházej!"
***
"Liz...Liz!" snažil se mě Cloud uklidnit. Ležela jsem v posteli a on byl nade mnou.
"Co se stalo?" rozhlížela jsem se po pokoji.
"Asi se ti zdálo něco ošklivýho. Křičela jsi na celej pokoj..." řekl.
"A co přesně?" zeptala jsem se, i když jsem to moc dobře věděla.
"Ať neodcházim..." podíval se na mě smutně.
"Promiň..." pípla jsem.
"Děje se něco?" podíval se na mě ustaraně.
"To nic..." řekla jsem vyhýbavě.
"Víš, že mi můžeš říct všechno..."
"Je to jenom hloupej sen...jenom sen..." snažila jsem se přesvědčit i samu sebe. Pak jsem se podívala na Clouda. "Já se bojím..." přitiskla jsem se k němu.
"Pověz mi to" vybídl mě. Já nechtěla.
"Stejně asi jen tak neusneš." Já jsem se na něj pousmála a pak jsem mu oba ty sny řekla.
"Vůbec nevím, co se to děje, ale bojím se. Bojím se o tebe. Že tě ztratím. Co mám dělat?" prosebně jsem se na něj podívala.
"To, aby se ti o nezdálo, s tím ti asi nepomůžu. Ale slibuju ti, že se to nestane" usmál se na mě.
"A jak si můžeš bejt tak jistej? Co když to dělá sám Sephiroth?! Co když se mě snaží zmást, aby mě mohl mít jenom sám pro sebe?" uvažovala jsem.
"Nestane se to, protože si dřív vezmeš mě. Vezmeme se hned po Zackově svatbě. Nemusíme mít žádnej obřad plnej lidí, ani oslavu. Uděláme to tajně" řekl Cloud.
"Vypadá to, že to máš pěkně vymyšlený..." poznamenala jsem.
"Abych pravdu řekl, myslim na to už delší dobu, ale nějak jsem se k tomu nedostal..."
"Mohl si mi to říct, když jsem večer přišla domů. Nemuselo by se mi nic z toho zdát..."
"Tak ti to říkám teď. Vezmeš si mě pozítří? Vlastně už zítra?" podíval se na hodiny. Já jsem myslela, že se štěstím rozletím na kousíčky.
"Jasně, že jo..." řekla jsem nadšeně. "Miluju tě."
"A já tebe, ale teď pojď ještě spát" přikázal mi a já jsem udělala ustrašený výraz.
"Neboj, budu tady s tebou" přisunul si mě k sobě a já zavřela oči. Ráno jsem v pohodě vstala a jen co jsem si vzpomněla na to, co mi Cloud řekl v noci, měla jsem hned lepší náladu. Bylo docela brzo ráno a všichni ještě spali. Tak jsem se šla v pohodě umejt a nasnídat a pak jsem hodlala počkat na Kate, abysme mohly jít zařizovat zbytek. Zaprvý jsem jí to slíbila a zadruhý se mi do toho chtělo o stupeň víc, když jsem zjistila, že to tak trochu bude i moje svatba.




krása jako vždy :D