První otázka, co mě napadá...Bylo by to skvělý nebo ne?
Když si představíte ty nádherný večery, kdy sedíte na pohovce a díváte se na to, jak se táta snaží zatopit v krbu a mamka pomalu rozsvěcí jednu svíčku za druhou...pro mě je to nádherný obraz žití. Byly by to večery, kdy bysme byla opravdu celá rodina pohromadě a třeba si četli knížku, vyprávěli příběhy, hráli hry...nebo něco podobnýho. Ale teď... Když se podívám kolem sebe... Já sedím u počítače a píšu TT, a mamka s tátou se dívaj v ložnici na televizi... Dokonce by mě i bavilo psát TT na papír a přemejšlet nad tím, jak úhledně musím psát, aby to stálo za to.
Jenže jaká je dneska doba...
Dneska si člověk místo u svícnu kazí oči čučením do obrazovky...ať už je televizní, počítačová nebo mobilní... A když už nečučíme, tak jsme někde venku s kámošema a překonáváme rekordy v tom, kdo jak se stříská nebo zhulí...
Co to je vlastně za svět?! Nepřijde vám, že se lidi dřív bavili víc, kdy neměli elektřinu...internet a další?!
I když jsem ten typ, co přijde domů ze školy a okamžitě sahá po tlačítku pro zapnutí notebooku, žila bych radši v době bez elektřiny. Teda nebudu to dramatizovat, ale bylo by to zajímavý:)
Vlastně by to mělo i svoje výhody...ve škole bysme přece nebyli tak dlouho, protože by nám to zimní doba nedovolovala. Učitelé by nás přece nenechali, abysme si ničili oči nějakým rýsováním nebo něčím podobným...teda až na pár vyjímek:D
Ale popravdě se musím přiznat, že bydlím dalo by se říct "na samotě u lesa":D A jakmile se přižene bouřka, nebo nás přijde navštívit mistr Vítr a zabrnká si na elektrické vedení, vypadne nám proud a někdy trvá i několik hodin, než na to naši místní "odbornící" přijdou. Takže jsme občas bez proudu a řeknu vám, že to je utrpení. Kdybysme třeba měli nějaký pořádný svícny, který by osvětlily celou místnost, tak bych si mohla třeba číst, ale my máme pouze kalíšky na čajovky:D A řeknu vám, že to je teda síla...jako že občas přemejšlim, co bych podpálila s výrokem "budiž světlo" :D. Ale jsme prostě už tak naučený...ne naučený, prostě jsme se narodili do světa s elektřinou a to nám nikdo neveme...že když vypadne proud, máme pořád tu tehdenci dělat něco, na co tu elektřinu potřebujeme. U nás, když vypadne proud, tak první co jdu udělat, zapálim svíčky a když vidím aspoň na krok, přemejšlim, jak bych se zabavila. Hm...nejde mi net, tak si aspoň pustim rádio...jé, ale na to potřebuju ten net...tak si pustim winamp...mohla bych si aspoň teda připravit do školy...jé, ale změny jsou na internetu...tak se půjdu aspoň vykoupat, když mám čas...ale nejde proud, tudíž mi nepoteče voda:D:D A další takovýhle hlody, jako že pořád mačkám ovladač od televize a přemejšlim nad tím, že mám asi vybitý baterky, když mi nejde spustit:D:D Takže jediná naše zábava při nulovém proudu je ta, že se díváme z okna na blesková panoramata a nebo se smíchem sledujeme, jak se elektrikáři marně pokoušej nahodit vedení tím, že nám to v baráku bliká jako na diskotéce:D




Pěkný článek :)