Nakonec mě objal kolem pasu a s chutí si mě prohlížel. "Ty to fakt myslíš vážně?" pořád mi nevěřil. "Ne, dělám si srandu" zakroutila jsem očima a slezla jsem z něho. "Nehraj si se mnou!" povalil mě na postel a hladově přitiskl svoje rty na moje. Potichu jsem se zasmála a objala ho kolem krku. "Já to stejně nechápu…" odtáhl se po chvilce ode mě. "Celou dobu… A teď najednou… Nechápu…" zdálo se, že hluboce přemýšlí. "Prostě jsem si to jenom všechno uvědomila. Ale teď mi spíš přijde, že sis celou dobu dělal srandu a nechceš mě." Cítila jsem se najednou trapně. "Ne, to ne! Moc tě chci. Jenom to nechápu no…" začal mě zase líbat na krku. "Dobře. Já ti věřím" podívala jsem se mu do očí. Zack si ochotně sundal tričko. Má tak nádherné tělo. "Ehm… Nevadilo by ti ale, když si to náhodou rozmyslím…" znervózněla jsem. "No to by mi vadilo, protože já jsem v tom až po uši" rozšířil koutky. "Nemáš se čeho bát. Tohle není operace, jenom taková menší doktorská prohlídka. Tak kde vás to bolí, slečno?" začal mi přejíždět po břiše. Potom dojel až ke kalhotám, šibalsky se na mě podíval a začal mi je svlíkat. Když se mě dotkl na vnitřní straně stehen, celá jsem se zachvěla a vzdychla jsem. "Nemusíš to ale dávat tak najevo" zasmál se Zack. Já jsem se nadzvedla a začala ho vášnivě líbat. Potom jsem mu sundala kalhoty. "Na to, žes to ještě nikdy nedělala, jsi docela rozžhavená, nemyslíš?" Zack byl ze mě celý vzrušený. "Ani ne, jenom na tebe mám chuť" řekla jsem a přitom prsty zkoumala jeho tělo. Zack si mě na sebe položil a rozepnul mi podprsenku. Už jsem se ani trochu nestyděla. A potom konečně došlo na to. Na Zackovi bylo vidět, že se snaží být jemný, aby mi případně něco neudělal. Ale já jsem tady byla ta nezkušená, tak jsem to nechala na něm. Každopádně mě dokázal dokonale uspokojit a vypadalo to, že i on si užívá. "Za tohle tě snad začnu mít i rád" řekl spokojeně. Já jsem mu chtěla jednu natáhnout, ale byla jsem až moc v extázi. "Takovejhle sex, jsem neměl ani nepamatuju" lehl si vedle mě, když to dokončil. Já jsem se překulila a lehla si na něho. "Děkuju" špitla jsem a spokojeně se uvelebila na jeho hrudníku. Oba jsme zhluboka dýchali a spokojeně se na sebe dívali. "Takže toho nelituješ?" zeptal se mě. Zakroutila jsem hlavou a přisála se mu na rty. Zack nás vyzvedl do sedu a pevně si mě k sobě přitáhl. Cítila jsem, jak do mě zase pomalu vniká. Hlasitě jsem zasténala. Zack zamručel na souhlas. Pronikal do mě hlouběji a hlouběji, až jsem myslela, že už to nevydržím. "Dost, to stačí!" vydechla jsem. Zack si zase lehl a položil si mě na sebe. Bolest byla pryč, ale pořád byl ve mně. Slezla jsem z něho a Zack se hned zamračil. "Ublížil jsem ti…" Neptal se. Zakroutila jsem hlavou. Zvedl se z postele a objal mě kolem pasu. "Promiň" políbil mě do vlasů. "Můžu to nějak napravit?" zajížděl rukou do rozkroku. Chytla jsem jí dřív, než by zase něco udělal. "Už ne" podívala jsem se mu do očí. "Nehodláš mě teď odkopnout jako hračku, že ne?!" rozšířil oči. "Ne, to ne. Jenom… Už nechci. Mně to stačilo…" zhluboka jsem dýchala a čekala, co mi na to odpoví. Bylo vidět, že se Zackovi mírně ulevilo. "Bál jsem se, že-…" "Neodkopla bych tě" skočila jsem mu do řeči. "To snad ani nejde, po tom, co se stalo…" poznamenala jsem. "Někdo to tak dělá…" řekl Zack, jakoby to už zažil. "Já ne" odtáhla jsem se od něho. Zack si mě pořádně prohlídl. "Jsi tak nádherná" usmál se. Přinutilo mě to se usmát a při tom jsem zrudla. "Jsem rád, žes to udělala. Myslel jsem, že stojíš jenom o něj…" přitáhl si mě Zack zase zpátky k sobě. "Nestojím. Vlastně jsem ani nikdy nepomyslela, že bysme spolu někdy…" podívala jsem se na postel. "Tos nakrčila nos nebo se mi to jenom zdálo?" "Briana mám ráda, znám ho jako nikoho a on tak zná i mě, jenom… Asi bych to s ním prostě nedokázala jako s tebou. Před tebou byla hračka se svlíknout, jenom abych ti dokázala, že to myslím vážně" řekla jsem narovinu. "To určitě jenom tak říkáš. Ani se ti nedivim, po tomhle." "Neříkám to jen tak. Vlastně Brian není ani zdaleka jako ty" sjela jsem rukama k jeho zadku. Zack nadzvedl obočí a v očích mu zajiskřilo. "Takže tys to chtěla celou dobu, jenom jsi to moc dobře skrývala. Teď jsem tě prokoukl. To proto jsi na mě vždycky civěla" kousl se Zack do rtu. Lehce jsem do něho bouchla. "To není pravda. Popravdě tě nesnášim" vyplázla jsem na něho jazyk. "Moc si nevyskakuj. Naposledy, když jsi na mě chtěla vypláznout jazyk, tak jsi slítla na zem" připomněl mi. Zase jsem zrudla. "Hele!" "Líbíš se mi, když jsi rudá vzteky" zasmál se. "Tak proto mě pořád tak provokuješ" zúžila jsem oči. "Zase jsme ve starých kolejích, koukám" smál se mi. "Až na jednu drobnost" řekla jsem a zmáčkla mu zadek. "Jo já zapomněl. Stojíš tady přede mnou jako bohyně a já tě pořád škádlím. I když už nemám proč" přitiskl mě na sebe a jemně mě políbil. Pak jsme se zase začali vášnivě líbat. Zack najednou něco zaslechl. "Slyšelas to?" zeptal se mě a oba jsme naslouchali tichu. "Paul!" řekli jsme oba nastejno. Jako by se mě krve nedořezal. Zack se začal rychle oblíkat. "Co děláš?! Určitě už je doma, tak jak chceš zamaskovat to, že jsi u mě v pokoji?!" zašeptala jsem. "Pst" usmál se na mě Zack a hodil po mně moje oblečení. "Únikový východ je tady" řekl a otevřel okno. "Cože?!" vykulila jsem oči. Ale než jsem stačila cokoliv říct, Zack už lezl ven. "Zacku neblbni!" rychle jsem se oblíkla a chtěla ho jít zastavit. Ale když jsem se vyklonila z okna, viděla jsem, že Zack leze dolů po okapu. Dole mi poslal vzdušnou pusu a uklonil se. "No jo, ty Romeo. Sejdeme se dole" zakroutila jsem očima. Potom jsem to v pokoji dala rychle do pořádku a zametla stopy. Když jsem si byla jistá, že je všechno ok, šla jsem dolů přivítat Paula. "Ahoj, vrátil ses celkem brzo" políbila jsem ho na tvář. "Myslel jsem, že přijedu ještě dřív, abych stihl zkontrolovat farmu a ještě uvařit něco k večeři. Ale vidím, že to nestíhám, tak jsem aspoň koupil pizzu. Pojď si jí sníst, dokud je ještě teplá" vedl mě Paul do kuchyně. "Tos nemusel. Já bych si tady něco vzala" usmála jsem se a sedla si ke stolu. Paul přede mě položil krabici s pizzou a dva talířky. Potom si konečně taky sedl a úlevně vydechl. "Měl jsi náročný den?" zeptala jsem se. "To měl, ale všechno dobře dopadlo, takže se teď můžu v klidu najíst a zalehnout" pousmál se a s chutí se zakousl do večeře. Já jsem si taky vzala kousek, ale než jsem stihla ochutnat, do kuchyně vtrhl Zack. "Zacku?!" zakuckal se Paul. "Nečekal jsem tě tady. Říkal jsi, že tady dneska taky nebudeš…" byl překvapený. "Jo, říkal. Ale stavil se u mě jeden anděl a pošeptal mi, že jedeš pryč a tak jsem to tady ošéfoval. Všechno jsem oběhl, jestli je to ok" zvedl palec nahoru a pokradmu koukal na mě. "Tak to je fajn. Sedni si a najez se taky" ukázal Paul na židli vedle. Zack si vzal talířek a sedl si naproti mně. "Kdybych to věděl, vzal bych dvě" vzdychl Paul. "Ale ne. Já toho stejně moc nesním" uklidnila jsem ho. Potom se oba dva hladově zakousli do své porce a než jsem stihla mrknout, pizza byla fuč. "Já si sice potrpím na domácí jídlo, ale musím uznat, že byla výborná" poplácal se Paul na břiše. My se Zackem jsme se zasmáli. "A co vy dva? Dneska jste nějak v klidu" podíval se Paul na mě a na Zacka. Já jsem se taky podívala na Zacka a čekala, co řekne. Jenom doufám, že ne nějakou pitomost. "Upřímně jsme dneska zakopali válečnou sekeru a vztyčili prapor v podobě krajkový podprsenky" řekl Zack a já ho kopla pod stolem do nohy. Paul se od srdce zasmál a mojí reakce si tak ani nevšiml. "Těch keců si nevšímej" poznamenala jsem. "Tak koukám, že se stejně pořád pošťuchujete… Myslím Zacku, že vztyčení dámského prádla není zrovna prapor míru." Paul se pořád smál a Zack se smál s ním. Já jsem se jenom usmívala a doufala, že je Paul až moc unavený, než aby si něčeho všiml. "No, tak já se jdu natáhnout. A vy si nevyškrábejte oči. I když, co se škádlívá, to se rádo mívá…" mrkl na nás, zvedl se a nechal nás v kuchyni samotný. Počkali jsme, až nahoře uslyšíme klapnout dveře a potom jsem se na Zacka obořila. "Co blbneš?! Já myslela, že to je tajný!" "Vždyť se nic nestalo. Paul to vzal sportovně a ani by ho nenapadlo, že to bylo myšlený doslova" mávl Zack rukou. "Přece se nemáme rádi ne" mrkl na mě. Já jsem zvedla ruce a škrtila ho na dálku. "Tak fajn. Už to nebudu dělat. Bude to naše obrovský tajemství" založil si ruce na prsou a opřel se. "Za to bych ti byla moc vděčná. A jestli se chceš někomu pochlubit, běž to říct třeba slunečnicím" vstala jsem od stolu a sbírala talířky. "Díky za radu" řekl Zack, zvedl se taky a odešel. Chvilku jsem koukala, co dělá a pak mi došlo, že jde ven. Dala jsem talířky do dřezu a vzala krabici od pizzy, že jí vyhodím rovnou do popelnice. Venku už byla skoro tma. Rozhlídla jsem se, ale Zacka jsem nikde neviděla. Vyhodila jsem krabici a šla k poli. "Zacku?" zašeptala jsem. Ale všude bylo ticho. "Zacku!" zašeptala jsem znova, ale hlasitěji. Najednou mě něco čaplo za ruku a vtáhlo mě do slunečnic. "Zacku?" zeptala jsem se trochu vyděšeně. "Hm?" zabručel a přitáhl si mě k sobě. "Blbečku. Příště mě neděs!" bouchla jsem do něho pěstí. "Ses bála, že je to někdo cizí?" slyšela jsem v jeho tónu výsměch. "Jen se posmívej. Nikdy nevíš, komu hrábne. Víš, kolik je na světě zločinců?" "Upřímně mě to ani moc nezajímá. Teda, dokud se oni nezajímaj o tebe" našel moje rty a začal mě líbat.




prapor v podobě krajkový podprsenky? :D hej! to mě málem zabilo. jsem zvědavá na další vývoj událostí... :-)