"A teď se tam hezky vrátíme a ty mu ukážeš, že jsi ta lepší, co ty na to?" navrhl mi Zack. Zakroutila jsem hlavou. "Já už se s ním nechci hádat a ani sledovat ty jeho pohledy. Chci, aby mi řekl, co se děje. Chci, aby mi řekl všechno. Znám ho celý život, nemůže mě zahodit jako kus odpadku" řekla jsem. Zack se uchechtl. "Myslíš, že ti všechno řekne? Tak to by ses měla ještě co učit. Kluk ti nikdy neřekne všechno, i když si myslíš, že jo. A už vůbec ti všechno neřekne, pokud jsi ho zradila. Jsme na tom ještě hůř, než vy, to by sis měla zapamatovat." Zack mě vzal za bradu a krátce mě políbil. "Jestli chceš, zkusím s ním promluvit" řekl nakonec a čekal na mojí reakci. "Nechci, abyste se poprali" zakroutila jsem hlavou, ale od Zacka jsem si vysloužila jenom další úsměv. "S nikým se prát nechci." "Ale jak znám Briana, on se bude chtít prát." "Tak to bych si měl dát pozor" protáhl se, aby mu bylo vidět co nejvíc napnutých svalů. Bouchla jsem ho pěstí do břicha, až zasténal a zasmála jsem se. "Tohle je ten výraz, co chci vidět" vzal mě kolem ramen a táhl mě dovnitř. "Vyměníme si místa" řekl Zack Brianovi a potom mě posadil na jeho místo, takže jsem seděla naproti Rose a Zack naproti Brianovi, vedle mě. Brian na to nic neřekl a dál se hrabal v nudlích, co měl před sebou. Rose na nás hodila významný pohled, ale mlčela. Podívala jsem se na Zacka, ale ten si mě nevšímal. Díval se ke stolu opodál. Věděla jsem moc dobře, co tam, nebo spíš koho tam, vidí, protože předtím jsem měla to potěšení já. Naklonila jsem se na stranu, abych viděla tu bandu holek, co se teď dívala na Zacka a posílala mu svůdné pohledy. Co prosím?! To ten dnešní den musí být proti mně?! Vrhla jsem na Zacka pohled, co to má znamenat. Ale se Zackem to ani nehlo. Nebyl totiž při ničem přistižen, protože ty holky ho nezajímaly. Stiskl mi pod stolem ruku, ale stále se na mě nepodíval. Už jsem si začínala myslet, že se mi pohledem vyhýbá záměrně, aby nedošlo zase k nějakým hádkám, nebo že nechává prostor Brianovi a jeho pohledům, kterých jsem si až moc dobře všimla. Rozhodla jsem se je ignorovat. "Můžeme si promluvit?" vyhrkl najednou Brian. Podívala jsem se po ostatních, jestli vážně myslel mě. "Yuno?" oslovil mě, když jsem si dávala už asi minutu načas. "Jasně" řekla jsem, jako by to mělo být naprosto jasný a zvedla jsem se od stolu. Brian mě vyvedl ven, kde na nás Zack a Rose neviděli a potom se na mě zadíval. "Co?!" založila jsem si ruce na prsou a uhnula pohledem. "Já už to prostě nesnesu. Nesnesu ty cukrblíky "Zack je tak skvělej" a "Nedivím se, žes mu neodolala" a bla bla bla, Zack, Zack, Zack" spustil a já jenom koukala s rozšířenýma očima dokořán, jako bych byla svědkem záchvatu cvoka, co si zapomněl vzít prášky. "A potom ještě do toho ty tvoje kecy "Mně můžeš říct všechno". Co si jako myslíš?! Že za tebou přijdu jako za mámou, když budu mít něco na srdci? Myslíš si, že požádám o tvou pomoc, když se mi do penisu zakousne klíště, jako tenkrát?! Už nejsme děti, Yuno a už to není hra. Ty sis zvolila Zacka a já to chápu. Tak pochop to, že už to není jako dřív!" lomcoval se mnou, jako by mě chtěl probudit z nějakého snu. "Já to chápu" snažila jsem se ho uklidnit. "Briane, přestaň! Začínáš mi ubližovat" snažila jsem se ze sebe strhnout jeho ruce, které mě křečovitě svíraly. Brian mě okamžitě pustil a odtáhl se ode mě. "Já to chápu" zopakovala jsem. "Jenom nechci být jenom ta kamarádka, co ti věnuje objetí a půjde s tebou do kina na nějakej trhák. Já chci být Ta kamarádka. Ta holka, který ses vždycky svěřoval a nebál ses stáhnout kalhoty, když ti šlo o něho" ukázala jsem na jeho poklopec. Brian si mě k sobě přitáhl a políbil mě. Zůstala jsem stát jako opařená slepice a nebyla jsem schopná slova. "Jsem srab a vždycky jsem byl. Měl jsem se rozhoupat, než jsem tě ztratil. Co mi je do nějakýho Zacka nebo Japonska?! Sám můžu za to, že jsi mi odjela. Kdybych ti už tenkrát řekl, že tě miluju, tak-…" "Mlč!" vyhrkla jsem. "Já to nechci slyšet!" řekla jsem zmateně. "Yuno, já…" kroutil hlavou a masíroval si spánky. "Zvoral jsem to." "Čekala jsem. Čekala jsem dlouhou dobu. A pořád. Čekala na to, jestli ty slova řekneš. Jenže ty ses zasekl pokaždý, když jsi mi chtěl něco takovýho říct. Myslela jsem si, že to prostě nedokážeš, jenže nechtěla jsem čekat až do týhle chvíle. Do chvíle, když už je pozdě a tys to řekl jenom proto, abys mě neztratil." "Yuno, nedělej to" prosil mě. "Ne Briane. Já jsem si vybrala Zacka a pokud mě nechceš ztratit, snaž se mě pochopit a buď dál tím Brianem, kterým jsi vždycky byl" řekla jsem a chtěla odejít. "Yuno!" křikl za mnou, ale já ho ignorovala. Podívala jsem se na bistro. Teď se mi tam nechtělo vracet. Opřela jsem se o zeď a zhluboka vydechla. Po chvilce se otevřely dveře do bistra a já sebou cukla. Myslela jsem, že to je třeba Zack nebo Rose, ale trochu se mi zatajil dech, když jsem ve dveřích viděla Zackovu bejvalku. Nebyla jsem si stoprocentně jistá, jestli je to ta, co jsem si myslela, ale podle výrazu asi jo. Jakmile mě viděla, nenávistně si založila ruce na prsou a už se nadechovala, zřejmě pro nějaké nadávky. "Heleď, já se nechci ani hádat, ani prát. To se Zackem mě mrzí, neměla jsem to v úmyslu. Ale buď si jistá, že nejsi jediná, kdo je teď na mě a na něho naštvaný" řekla jsem, než stihla říct cokoliv ona. Jenže ona ani nehla brvou a jen tak na mě koukala. "Jo, ty mi asi nerozumíš, co…" promnula jsem si čelo a čekala na nějakou reakci. "Myslíš si, že jsi jediná, kdo tady umí anglicky?!" vyštěkla na mě, až jsem se lekla. "Co? Ne, to ne. Jenom… Jsi japonka… Nebo ne? Na Zacka jsi křičela japonsky, tak jsem myslela…" Ona se začala smát. "Neznamená, že když jsme Japonsko, že se neučíme stejné předměty jako vy. Angličtina je na denním pořádku, ty náno pitomá" snažila se mě urazit. "Jasně, nebudu se hádat o tom, že mě to ani nenapadlo. Ale vážně se nechci hádat a už vůbec si od tebe nechci nechat nadávat. Nejsi o nic lepší než já a navíc i bez tebe mám dneska naprosto katastrofální den" vysvětlila jsem. "Jo, to jsem měla taky, když jsi mě ponížila snad před půlkou školy" zkonstatovala. "Hele, já jsem Zacka nepolíbila. To on mě. Jasný?! Já jsem ho ani nechtěla políbit. Vlastně jsem s ním neměla žádné úmysly. Jenom jsem chtěla, aby na mě nebyl naštvaný a vrátil se na Paulovu farmu…" podotkla jsem. Bylo vidět, že hodně přemýšlí, jestli mi má věřit. Ale upřímně mi to bylo jedno. Jenom jsem se nechtěla prát. "Zkus se mi vyhýbat" řekla nakonec. "Pokusím se, ale není moje chyba, že jsme na sebe narazily ve stejném bistru" poznamenala jsem a ona potom odcházela v doprovodu svých kamarádek. "Počkej, jak se jmenuješ?!" chtěla jsem vědět. Ani nevím proč. Ona se ke mně otočila a přátelsky se na mě usmála. "Nejdřív mi pověz ty, jak se jmenuješ američanko" křikla na mě a já si odfrkla. "Yuna" řekla jsem a všimla si, jak jí to trochu zaskočilo. "Vážně jsi američanka?" založila si ruce na prsou. "Jo" zakroutila jsem očima. "To jméno" poprosila jsem. "Můžeš mi říkat Michi" řekla a potom odešla, aniž bych stihla ještě cokoliv říct. Akorát jsem se rozhodla vrátit se dovnitř, když měl Brian stejný úmysl. Nehodlala jsem se s ním dál bavit a snažila jsem se ho po zbytek dne ignorovat. Zack se na nic nevyptával, za což jsem mu byla vděčná, i když jsem věděla, že později, někde v soukromí, na to dojde. Rose mě a Briana pořád sledovala a bylo vidět, že má víc než dost otázek na jazyku.
Když už bylo na čase, rozhodli jsme se vrátit se domů, kde jsme si na chvilku mohli dáchnout. Já jsem si hned zalezla do pokoje a snažila se aspoň na chvilku nevnímat okolní zvuky. "Yuno, pustíš mě dovnitř?" zaklepala Rose na dveře. "Je otevřeno" zamumlala jsem a připravila se na výslech. "Nevím, kde začít" sedla si ke mně na postel. "Tak radši ani nezačínej" řekla jsem vážně. Rose mě vzala za ruku. "Já nevím, co ti na to mám říct. Jasně, že si teď moc dobře uvědomuju, že byla chyba, aby sem Brian přijel. Nehledě na to, že mě chce zpátky a dokonce mi řekl, že mě miluje. A aby toho nebylo málo, měla jsem tu čest poznat Zackovu bejvalku, kterou jsme oba dva veřejně ponížili" řekla jsem jedním dechem a Rose vykulila oči. "Nestalo se ti nic?" "Není hysterická kráva…" poznamenala jsem. "Brian ti řekl, že tě miluje?! To je ale blbeček" odfrkla si. "A nejen to, ale myslel si, že mě na to snad dostane. Já jsem na tyhle slova čekala víc než dlouho, Rose…" "Já vím. Ale máš teď Zacka ne? Nebo…" "Ne, Zack je naprosto úžasný, ale já nechci, aby to mezi mnou a Brianem bylo jako před výbuchem sopky…" přiznala jsem. "Co na to říct… Zřejmě budeš muset počkat, až Brian vychladne" poradila mi. "Ale to bude kdy? Až odjede a už se neuvidíme? Protože to tak bude lepší?" zeptala jsem se, ale spíš sama sebe, než jí. Rose pokrčila rameny a potom mě objala. "Doufám ale, že to kasino dneska platí" mrkla na mě. "Já nevím…" nakrčila jsem nos a Rose našpulila pusu. "Já se chci jít trochu pobavit a vidět noční Japonsko v akci. Nebudu tu věčnost, jako ty" přemlouvala mě. "Ještě si to rozmyslím" řekla jsem nenuceně.




jsem myslela, že se s Michi porvou. :D Brian je pěknej blb. Na co myslel? Snad se to brzy uklidní a jsem zvědavá co večer bude v tom kasinu. tak mě hlavně nenapínej.