close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

Den 00prd

27. října 2012 v 17:16 | Sobik
Není nad to, když nad něčím přemýšlíte a myslíte na to pořád a pořád, a pak najednou bum a "cože jsem to vlastně chtěla?!". No nic... Zaprvý jsem vůbec, ale vůbec nevěděla jak nazvat tuhletu rubriku (natož název článku), tak jsem napsala první, co mě napadlo. Jak jde a nejde čas? No defakto to bude o tom... Vlastně události ze dnů, co se stalo a co by se mohlo a nemuselo stát. Ale nejsem žádný internetový zprávy bulvárního časopisu, takže prostě obecně čas... Stejně to určitě později přejmenuju :D A název rubriky? No... Tak jedná se o včerejšek, takže den (bingo, mně to ale pálí) a 00prd, protože mám napsaný, o čem jsem chtěla psát, ale ne všechno, a hlavně ne, jak jsem to chtěla napsat. Takže to v konečný fázi vyzní úplně jinak, než jsem chtěla. No, co se dá dělat, že jo. Operaci mozku, aby vám fungoval líp, ještě bohužel nezavedli.
Tak a teď ke čtvrtku...
Ráno, když jsem se vzbudila...no, vzbudila už asi po padesátý, protože mě mezitím vzbudily holky...tak jsem se šla umejt upravit atd. a pak jsem zasedla k počítači, protože jsem ještě měla čas. Stůl na koleji mám hned u okna, tak vám tak koukám z okna a říkám si, jak je to nádherný. Stromy vypadaly jako halloweenské, protože jejich dřevo mělo totálně černou barvu a listí nádherně žlutou. Byly téměř opadané a vypadalo to úžasně, už jenom chybělo to sluníčko, který by tomu dodalo šmrnc. Každopádně jsem se pěkně pokochala, zabrouzdala na netu a pak šla nach šůle. Měla jsem jenom jednu hodinu a další až za uherák, tak jsem se vrátila zpět na kolej, kde jsem strávila pěknou dobu nad úkolem na nastávající hodinu (nj, neměla jsem chuť to udělat dřív). A zase se tak kochám těmi stromy a říkám si, že bych si je chěla nakreslit pastelkama, že by to bylo moc pěkný. No a než jsem stihla dopsat úkol a vytáhnout pastelky, přijel si pán na zahradním traktůrku a hezky všechno to spadaný listí pobral jako nic. A bylo po prdeli. Myslím, že kdyby mě v tu chvíli někdo sledoval z toho okna, tak by můj výraz popsal jako když dítěti přistane facka na tváři.
Tak jsem se pak kochala listím cestou do školy a někdy to vypadalo, jako když padá barevnej sníh. Vypadalo to fakt krásně. (Ha ha, jaká to ironie, když dneska padá ta kurva už ve svojí pravý podobě...soráč, že jsem tak sprostá, ale v tomhle se mám v pondělí ráno vydat na cestu?!)
Všechno bylo moc pěkný do tý doby, než začalo hezky pršet...a nezačalo pršet zrovínka, když jsem se chystala jet domů?! Mně občas přijde, že mi to někdo dělá schválně. Takže jsem celou cestu jela zase za deště a potmě, protože nebe bylo totálně zahalený mraky.
Tak jsem si chtěla na cestu udělat aspoň jednu mrňavou radost, že si do krámu půjdu koupit pití s tím sosákem, abych mohla po cestě pít. Co to je vůbec za pití, kubík play nebo co to je, s příchutí jahoda, banán a další hnus sračky?! Já nechtěla po cestě blejt na volant... Takže nakonec jsem si koupila od aquily takový pidi pitíčko, který stálo 17 korun prosím... Fujtajksl! A stejně se to nedalo vypít, jak to bylo hnusný.
Nakonec byl ten den teda totálně nasrávací a já se těšila až budu doma. Jenže to by nesměl bejt Hradec totálně ucpanej a pak ještě i Liberec...
No děs. A tolik asi ke čtvrtku, nechce se mi ani dál přemejšlet, co se dělo a nedělo (jestli to, co jsem napsala dává vůbec smysl...)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Udělej...

...Klik:)

Komentáře

1 Kikki Kikki | Web | 28. října 2012 v 9:33 | Reagovat

jéj! :D barevnej sníh? my tomu řikáme bílá sračka. docela mě těší, že nejsem jediná, dko je takovej smolař. :D tohle mi docela připomíná mě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama