close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

~K22~

5. listopadu 2012 v 22:27 | Sobik |  Konec znamená Začátek
"Takže, co máš vlastně se mnou v plánu dneska v noci?" zeptala jsem se, když jsme se zase ocitli v přítmí hořejšího patra. "Krom toho, že si tě vystavím do postele, asi nic moc" poškrábal se Zack na bradě, jako že přemýšlí. Znuděně jsem se na něho podívala. "No, nejdřív tě asi totiž budu muset unýst, jinak je možnost, že mě někdo předběhne" podíval se dolů na Briana, který se neustále ohlížel. "Až potom vymyslím, co s tebou" dodal a já zakroutila hlavou. "Pořád nevím, co to Brianovi přelítlo přes nos, když moc dobře ví, že si to podělal už dost a že mezi náma nikdy nic nebude. Docela bych ocenila, kdyby se začal věnovat Rose. I já se jí věnuju víc…" namítla jsem. "Ten se jí nikdy nebude věnovat, dokud jsi na mušce ty" podíval se na mě zvláštním pohledem. "Fakt dík… Tím chceš jako říct, že je čas tě poslechnout a zdejchnout se?!" nadzvedla jsem obočí. "Přesně tak" založil si Zack ruce na prsou. "To je tady mám jen tak nechat?! Zbláznil ses?" "Není jim deset, Yuno. Potom se pro ně vrátíme…" "Kdy potom?!" zamračila jsem se. "To myslíš jako po tom, ehm ehm?" odkašlala jsem si. "To není moc dobrej plán…" "Je to dokonalej plán" zazubil se Zack. "Dokonalej v čem? V tom, že dostaneš to, co chceš? Nebo v tom, že se sem potom už nevrátíme, což je stopro jasný?!" založila jsem si ruce na prsou. "Stopro jasný?! To říkáš ty… Já jenom říkám, že jsme spolu měli sex jenom jednou a já bych si to rád zopakoval." Zack jedním pohledem zhodnotil moje ultrakrátké šaty. Vážně jenom jednou? "Neříkej to tak nahlas, ještě tě někdo uslyší!" sykla jsem. "Někdo jako on?" sklouzl mu pohled k Brianovi, věnujícímu se hře. "Ne, myslela jsem obecně "někdo". Mluvit na veřejnosti o sexu není zrovna moje parketa" řekla jsem. "Dobře, vzdávám to. Můžeme tady jen tak sedět a popíjet, než se ty dva nějak rozhodnou, že už tady nechtěj bejt" posadil se k jednomu ze stolů a srkal drink. Já jsem zaúpěla. "Tvoje chování má bejt odplata za to, že jsem je sem pozvala? Nemůžeš bejt až takovej sobec…" "Já a sobec? Nikdy… Jen, se o tebe nechci dělit s ním" poznamenal Zack. "Dobře… Tak aspoň hodinku a potom se rozhodne, co dál. Zatím tady vážně můžeme jenom sedět a popíjet, protože já na hry fakt nemám náladu" sedla jsem si nakonec k němu. "Já taky ne, ale o jedný hře bych věděl" povytáhl koutky. "Už zase?! Aspoň pět minut, pět minut!" vzdychla jsem. "Já nic neřekl… Slovo hra je naprosto normální. To ty zase myslíš na jiný význam…" Zack se na mě sladce usmál a já zrudla vzteky, ale i potupou. "Dobře, konec slovního souboje" dodal, když viděl, že už začínám být mírně naštvaná. "Tenhle rozhovor mi připomíná naše první setkání, když jsme jeli do krámu" zamumlala jsem. Zack se naprosto upřímně zasmál. "Na to snad nikdy nezapomenu" dodal ke smíchu a já protáhla ksicht. "Tak to jsme dva, ale každej na to nezapomene jinak" poznamenala jsem. Zack se uklidnil a vzal mě za ruku. "Yuno…" hlesl a naklonil se ke mně. "E-ehm" odkašlal si někdo. My jsme vzhlédli a se zmučenými výrazy se od sebe odsunuli. "Briane" řekl Zack jedovatě. "Právě jsme dohráli, tak jsem se šel mrknout, jak se bavíte" řekl a Zack mi začal mačkat ruku, až jsem málem vyjekla. "Nemusíš mě pořád hlídat!" sykla jsem a Brian zůstal rádoby nechápavě koukat. "Je mi jasný, že ses nepřišel podívat, jak se bavíme. Ale přišel jsi mě zkontrolovat" řekla jsem narovinu. Brian na to nic neřekl. Zack se už nadechoval pro nějakou sarkastickou větu. "Kde máš vůbec Rose?!" rozhlídla jsem se kolem, abych trochu změnila téma. "Šla na záchod. V tom jí asistovat nebudu, jestli myslíš tohle" řekl. "Ne, to jsem nemyslela…" řekla jsem chladně. "Proč jsi pořád taková?!" "A proč ty?!" "Už zase se hádáte?" Rose akorát přišla nahoru. "Ne" řekli jsme oba naštvaně. "Mít vás dva v jedný místnosti nebo někde poblíž sebe je za trest" řekla a Zack horlivě kýval hlavou na souhlas. Spražila jsem ho pohledem. "Dyť jsem nic neřek" všiml si mého výrazu. Chtěla jsem už něco namítnout, ale potom jsem si to rozmyslela. "Fajn, štveš mě a ty taky" ukázala jsem na Briana. Potom jsem se podívala na Rose a moje zuřivost se vypařila jako pára nad hrncem. "Promiň" řekla jsem úzkostně. "Cože? Za co se jí omlouváš? Jí jsi nic hnusnýho neřekla…" vyletěl Brian z kůže. "Omlouvá se mi za to, že jsi takovej pitomec" podotkla Rose, což zrovna nebyla pravda. Omlouvala jsem se jí za to, že v jednom kuse křičím a jsem naštvaná. Ale momentálně jsem měla pocit, že Brian bouchne, jenže jeho nastávající reakce mě překvapila. "Ty si taky myslíš, že jsem pitomec? A já myslel, že jsi tady v tomhle kruhu "přátel" jediná, komu na mě záleží" řekl a my všichni zůstali koukat. Měla jsem sto chutí vypustit z pusy další jedovatou poznámku, ale nemohla jsem, když jsem viděla, jak na něho Rose civí. Jenom blbec by si nevšiml, že ho má opravdu ráda. "Vážně?" rozplývala se. "No jasně, jenom se na ně podívej. Ona nemůže vystát moje chování, neboť zřejmě prosazuje metodu "všichni bývalí jsou kreténi" a on mě nesnáší, protože mě nesnáší ona" jak Brian mluvil a mluvil, stejnou rychlostí z Rose vyprchala veškerá naděje, která se v ní před malou chvíli usadila. V tu chvíli vypadala, jako by jí právě někdo řekl, že je ta nejošklivější z celého kasina. Bylo mi jí líto, ale nic jsem neřekla. Nechtěla jsem prozradit její tajemství. A hlavně netuším, jestli by jí to k něčemu pomohlo, nebo by se situace akorát zhoršila, kdybych to řekla. Z mých myšlenek mě vytrhl Zack svojí přiblblou poznámkou. "Omyl kámo, já tě nesnášim, protože se mi jí snažíš přebrat. Jenže ty už jsi svojí šanci propás, tak běž hledat jinde" odháněl ho rukou. "Myslíš si, že jsi vtipnej?!" vyjel na něho Brian. "Briane, nech toho!" Rose ho vzala za rameno, ve snaze ho uklidnit. Jenže Brianův testosteron proboural strop a jeho míra sebeovládání přetekla. Nepochybuju o tom, že by Zackovi jednu napálil, jenže jak se ho Rose dotkla, neuvědomil si v tu chvíli, že to je Rose. "Nech mě sakra!" strčil do ní, až se Rose zapotácela a upadla na zem. "Rose!" vytřeštila jsem oči a hned se k ní sehnula. Vypadalo to, že jí každou chvílí vyhrknou slzy. Zack, kterej byl celou dobu naprosto v klidu, prudce strčil oběma rukama do Briana a přistoupil k Rose, kterou hned začal zvedat ze země. "Promiň, Rose… Já nechtěl…" Brian se chtěl k naší pomoci přidat, jenže Rose se zvedla na nohy a okamžitě utekla pryč. Zřejmě na záchody. Mně jenom stihla vylítnout ruka, která s plesknutím přistála na Brianově tváři. "Idiote!" sykla jsem a rozeběhla se za Rose. Bylo mi jedno, co si ty dva udělaj nebo ne. Zack se o sebe dokáže postarat. Já jsem vpadla na záchody a zamkla dveře. Dámy to snad deset, patnáct minut vydržej. "Rose?" nakukovala jsem do kabinek. Z poslední se ozval přidušený vzlyk. "Jsi v pohodě?" vytáhla jsem jí z kabinky a objala. Jasný, že vůbec nebyla v pohodě, ale lidi to tak říkaj ne? "Jo…" kuňkla do mých vlasů a já začala přemýšlet o tom, jestli v nich nebudu mít nudle z jejího nosu. Fuj… "On to tak nemyslel… Znáš ho, jakej je, když se naštve" snažila jsem se jí povzbudit. "Jasně…" zamumlala a odtáhla se ode mě. "Trochu se opláchni" poradila jsem jí a vytáhla pár ubrousků z dávkovače. "Víš, já jsem nechtěla, aby sem Brian letěl. Už jenom z toho důvodu, že se mi líbí. Zapomněl by na tebe…" "A našel by si jinou… Určitě nějakou pipku…" podotkla jsem. "A do toho jsi ještě básnila o Zackovi… Ale pak mě napadlo, že bych mohla letět taky, že budu s Brianem a že tě uvidím… Jenže podívej se, jak to dopadlo… Neměli jsme sem jezdit…" "On sem neměl jezdit" zamračila jsem se. "Potřeboval by elektrickej obojek" dělala jsem, že zuřivě mačkám čudlík na ovladači od obojku. Rose se pousmála. "Tak co, dobrý?" zeptala jsem se znovu. Rose pokrčila rameny. "Chceš se tam vrátit?" "Ne…" zakroutila hlavou a já přikývla. "Můžeme jet zpátky… Dřív nebo později zjistěj, že tady nejsme… Nebo nás uviděj, jak jdeme pryč… Můžeme si udělat soukromej mejdan u mě v pokoji. Nebo venku. Uděláme si táborák!" dokončila jsem nadšeně. "Táborák?! Tady? A co chceš opejkat? Sushi?!" nadzvedla Rose obočí. "To je nápad! Koupíme si cestou sushi a potom se zachumláme do peřin a pustíme si na notebooku nějakej trhák" řekla jsem a Rose souhlasila. "Kašlem na ně, ať si třeba zuby vymlátí" zavelela jsem do vzduchu a potom vyrazila ze záchodů. "No to je dost" šklebila se na mě nějaká ženská. "Pardon, kamarád… Ehm…kamarádce… Ehm…spustila se jí senná rýma" ukázala jsem na Roseiny rudé oči. "Jasně a kvůli tomu se mám jako počurat?!" řekla nevrle a naštvaně vrazila na záchody. "Jdeme, než taky jednu chytnu" řekla jsem a táhla Rose ven. "Senná rýma?! Tady a v tuhle dobu?! Leda smogová rýma…" podotkla Rose. "Nic jinýho mě nenapadlo… A sežrala to, tak co…" "Nic nenamítala, protože se zřejmě mohla počůrat…" dodala a já jenom mávla rukou, že to je fuk.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Udělej...

...Klik:)

Komentáře

1 Kikki Kikki | Web | 9. listopadu 2012 v 13:26 | Reagovat

no ty vado! to se to zase pěkně podělalo... Brianovi bych asi šlápla do úsměvu, ta to že je tak blbej a ke všemu ještě slepej... ale závěr dobrej :D Zack si hold zase nevrzne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama