Ahojda blogerky a blogeři, kteří sem občas zavítáte...
Tak jsem po skoro roce a půl zavítala opět na můj blog, abych se vlastně jen přesvědčila, že ještě vůbec existuje. A jelikož jsou teď letní prázniny, já jsem doma a nudím se, tak jsem si řekla, že bych pomalu mohla pokračovat v rekonstrukci, kterou jsem započala někdy už... ehm vlastně nevím kdy, už je to dávno. A jak tak čtu ty moje dva roky staré praštěné články, tak si říkám proboha, to je rovnou na zavedení nového dospěláckého blogu a dělat, že tenhle ke mně vůbec nepatří :D A pak jsem se nad tím zamyslela, a řekla jsem si, že ta slečna, která tu předtím psala, byla sice úplně jiná osobnost (zamindrákovaná a prakticky ještě pubertální pako, který jen slibuje), ale i tak ke mně patří. Každý se tak trochu někdy stydí za svou minulost nebo za to, jaký býval, protože teď už je to úplně jiný člověk, ale kvůli tomu přece nebudu ničit něco, co bývalo a je mou podstatou.
Na tenhle blog jsem vlastně i trochu hrdá, protože když si vzpomenu, že jsem si ho vlastně založila jen tak z nudy (první a jediný), v té době blog v mém věku vážně frčel a zanedlouho měl docela úspěch (když neočekáváte žádný), nedá se zapomenout ta zapálená nadšenost 17ti leté holky.
Váš Sobik :)



