close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

"Tento blog je pozůstatkem mého mladého já, na které ráda vzpomínám." Sobik, 2019

Protiklad část 1.

13. února 2017 v 15:17 | Sobik |  Jednorázovky
Byla to další z mnoha únavných hodin, které jsem tak nenáviděla. Byli jsme malá skupinka, takže nám přidělili tu nejhnusnější třídu, jaká na škole může být. Byla malá a lavice byly rozestavené do kruhu, takže nebyla šance, že byste si tajně chatovali na mobilu pod lavicí - oko Sauronovo vidí všechno. Ale to by na tom nebylo vcelku to nejhorší. To absolutně nejhorší bylo to, že si učitelka nějakým nevysvětlitelným způsobem myslela, že nám pomůže, když vedle sebe budeme sedět s tím, koho máme nejmíň rádi. Takže jsem seděla vedle Thomase, který mě už roky šikanuje.
Byla zrovna přestávka, tak jsem byla od něho co nejdál a povídala si s Katrin, mou kamarádkou.
"Zase nás čeká naše společná chvilka co" přišel za mnou najednou Thomas a dal mi kravatu, takže jsem měla výhled jen na jeho a moje nohy.
"Nech ji být Thomasi!" uslyšela jsem zahřmět Katrin.
"A co s tím uděláš, hm?!" poznamenal Thomas, pustil mě ze sevření a objal mě. Nebylo to ale přátelské objetí, nýbrž násilné sevření, při kterém jsem měla pocit, že mi prasknou kosti. Měl mě v hrsti, jako svoji hračku. Protože jsem proti němu byla, jak do výšky, tak do šířky, úplně mrňavoučká. On byl přesně ten typ kluka, kterého chtěla každá. Sexy úsměv na andělské tváři, ze které na vás koukaly modrozelené oči, jako dvě třpytící se hladiny. Nad nimi spočívalo pravidelné husté obočí stejné barvy, jako měla jeho čupřina vlasů - špinavé blond. Postavou se mu nemohl vyrovnat žádný z kluků. Pravidelně chodil posilovat, takže všude samý sval. Byl prostě dokonalý. A dokonale hrubiánský. Snažila jsem se mu vykroutit, protože to sevření opravdu bolelo. Podíval se na mě tím svým šibalským úsměvem. Mé oči narazily na ty jeho a já se v nich začala utápět. Trvalo to asi jenom vteřinu, ale i na tu chvilku jsem stihla jeho nepatrnou změnu výrazu, která ho zřejmě přiměla k tomu povolit své sevření. Neváhala jsem a utekla na chodbu dřív, než mi stihly vytrysknout slzy. Schovala jsem se v zákoutí, kde mě nikdo nemohl vidět, a vytáhla z kapsy kapesník, abych si otřela kapky, které moje oční kanálky nestihly zadržet. Ale než se tak stalo, uslyšela jsem blízko sebe těžké kroky. Katrininy to nebyly, ty bych poznala všude a hlavně by se neplížila. Snažila jsem se vcucnout do dřevěného obložení zdi, o které jsem se teď opírala. Ale stejně mi to nepomohlo. Přede mnou se vyhrnula ta Thomasova obří postava. Krve by se ve mně nedořezal.
"Běž pryč!" řekla jsem víc nahlas, než jsem chtěla. Vypadalo to jako mylný pokus o křik. Thomas udělal další krok ke mně a já se napnula jako struna. Všiml si, že mám z něho strach, proto zase o krok ucouvl.
"Omlouvám se" řekl nakonec. Já jsem se nechápavě zamračila a vzhlédla k jeho obličeji. Ten jeho se teď podobal tomu mému. Obočí měl svraštěné a koukal do země. Chvilku bylo ticho.
"Cože?" prolomila jsem ho jako první. On ke mně vzhlédl a já ucukla pohledem, aby neviděl, že na něho zírám.
"Omlouvám se, za všechno. Já…" zlomil se mu hlas a zase šel ke mně.
"Nechoď blíž" dala jsem ochranitelsky ruce před sebe.
"Kdybych chtěl, tohle ti stejně nepomůže" řekl posměšně. Já jsem dala zase ruce podél těla.
"Tak proč se mi omlouváš, když se mi stále vysmíváš. A proč se mi vůbec omlouváš?! Za ty roky tě to ani jednou nemrzelo. Nikdy tě nemrzely ty zhmožděniny, cos mi udělal. Nikdy tě nemrzelo to, že se mi ostatní kluci smějí, jakou hadrovou panenku sis ze mě udělal. Nikdy tě nemrzelo, že šikanuješ bezbrannou holku, jen aby ses vytáhl před jinými. Co to s váma všema je?! Přijde vám to normální tohle dělat. A ty se mi teď po těch letech, kdy už mám na tebe úplnou averzi a více méně se bojím každý chvilky, kdy zase udeříš, přijdeš omluvit?! Co ti cvaklo v tý tvojí prázdný kebuli?!" Štěkala jsem na něho jako pes. Byla jsem zlostí bez sebe, že jsem se ani neovládala. Takže jsem si ani neuvědomila, že jsem stála přímo u něho a bušila jsem pěstmi do jeho tvrdého hrudníku. Až teď, kdy jsem šokovaně zůstala koukat na moje pěsti, které se opíraly o jeho prsní svaly. Povolila jsem stisk. Bála jsem se na něho podívat. Určitě musí být rozzuřený, co si to dovoluju, a teď to teprve schytám. Thomas mě vzal kolem zápěstí a odtáhl moje ruce od jeho těla. Čekala jsem bolest, ale žádná nepřišla. Nedržel mě pevně, klidně jsem se mu mohla vysmeknout. Dovolila jsem si podívat se na něho. Stále měl ten samý výraz, ale teď už spíš vypadal jako bolestivý. Díval se na naše ruce. Ale teď, když jsem se dívala na něho, oči mu sjely k těm mým. Nechápala jsem ho. Chtěla jsem vědět, co se mu honí v té jeho hlavě. Chtěla jsem vědět, co má všechno tohle znamenat. Thomas se ke mně přiblížil, že se naše těla skoro třela o sebe, a naklonil se nade mne. Cítila jsem jeho srdce, které splašeně bušilo, skoro jako to moje. A cítila jsem jeho horký dech, který teď ovíval moje tváře. Jeho rty byly kousek od těch mých. Skoro jsem si přála, aby mě políbil. Ale tahle situace byla tak absurdní. Jak bych mohla milovat někoho, kdo mi jen ubližuje. A jak by on mohl milovat mě, když mi celé ty roky prováděl tyhle špatnosti.
"Já…" začal a mě znovu ovanul jeho horký dech. Bohužel už nedokončil myšlenku, protože se nad námi rozdrnčel zvonek ohlašující začátek hodiny. Jako pára nad hrncem se Thomas vypařil a já tam zůstala nehybně stát. V hlavě mi kolovalo milion myšlenek, že jsem myslela, že mi bouchne hlava. Co se to právě stalo? Svezla jsem se na podlahu a jen tak tam seděla, dokud pro mě po chvilce nepřišla Katrin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 adís adís | E-mail | Web | 13. února 2017 v 15:39 | Reagovat

Wow, wow. To vypadá dobře! Chci další část, chci vědět, jaké pro to bude mít Thomas vysvětlení :3 Pěkný. ^^

2 Drac-Lebrun Drac-Lebrun | Web | 13. února 2017 v 16:10 | Reagovat

[1]: Týjo, díky moc, překvapivá reakce, já myslela, že to zas bude jen další kravina :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama