Před více jak týdnem jsem byla nemocná... Tedy, přechodila jsem to na čtyřdenním výjezdu v praze na veletrhu cestovního ruchu. Už jsem se z toho tak nějak dostávala nebo jsem si to spíš říkala, že je to dobrý a je to tu znova. Nechce se mi k doktorce, páč bůh ví, co by mi zase zjistili. Nechci marodit, být doma. Potřebuju peníze, mám ráda svou práci a nechci se zase stresovat, že moje zdraví není v pořádku. Ano já vím, teď si trochu protiřečím, protože tím, že to pořád přecházím, si zadělávám na velký problém. Ale já doufám, při lékách doufám. Antibiotika si dovolit nemohu, protože mi to můj zdravotní stav nedovoluje, tak co mi zbývá? Paralen, cucací pastilky a vitamíny... A hlavně si říkat, že nejsem nemocná...
Ale cítím to na sobě. Jsem hrozně moc unavená, nepomáhají ani podpůrné doplňky stravy. Jsem ochablá a vyčerpaná celkově. A aby toho nebylo málo, tak kašlu, bolí mě z toho hlava a teď mi dokonce dvakrát ujela obrazovka od ntb někam pryč. Chtěla jsem se dnes pustit do nové rubriky, ale nedávám to. Aspoň jsem se dokopala k songu. A k tomuhle článku, ke kterému nemusím nic vymýšlet, páč je to tok myšlenek z hlavy.
To je tak, když se pro něco rozhodnete. Včetně mého sportovního nasazení...
Smrkání a zimnici zdar, Váš Sobik



