Ahoj,
zdravím všechny, kteří o tento blog ještě někdy zavadí (takže zdravím spíš sama sebe)... Pořád se (marně) snažím tento blog udržovat při životě. A tak to i zůstane!
Konečně jsem dodělala školu, úspěně (neuvěřitelné) a více méně nemám žádné starosti.
V poklidu si žiju ve svém útulném bytečku, v práci i v mém soukromém životě to šlape dobře, zdraví jakž takž slouží aneb netrápí mě žádná vážnější nemoc... Takže si opravdu dělám chvilky (třeba jako teď), sedím si na gauči, zabalená do deky, piju kávu, poslouchám hudbu, na klíně mám ntb, mé prsty tančí po klávesnici a mé oči rejdí po obrazovce.
Mám spoustu restů. Spoustu rozepsaných příběhů... Jak zde, tak ve svém počítači... Spoustu textu na opravování...
"LETOS BY TO MOHLO VYJÍT", tak zní mé přání s posunem blogu aspoň k nějaké návštěvnosti. Nebo jsou vážně jeho dny sečteny?
S veškerou láskou k tomuto blogu, Sobik




A taky máš krásný blog!
Spřátelíš blog?